CAMBRIDGE – Egyptskou otázkou dne je, zda země vytvoří otevřený, demokratický politický systém, anebo znovu sklouzne k určité formě autokracie, ať už nové či staré. Neméně důležitou otázkou – v prvé řadě pro Egypťany, ale i pro další rozvojové země (a rozvojové experty) – jsou ale i hospodářské dopady tamní revoluce.
K významným bodům agendy mezinárodních rozvojových organizací, například Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, už čtvrtstoletí patří posilování finančních trhů rozvojových států. Zdatnější finanční trhy umí přesouvat úspory tam, kde dokážou udělat nejvíc pro uspíšení hospodářského růstu. Právě tato schopnost se pokládá za jeden z několika nutných předpokladů hospodářského rozvoje. Zajištění funkčnosti finančnictví by mělo významně rozhýbat hospodářský rozvoj.
Hospodářští historici poukazují na to, že finanční revoluce připravily půdu pro mohutný hospodářský rozvoj v Anglii (v sedmnáctém a osmnáctém století, po Slavné revoluci), ve Spojených státech (když Alexander Hamilton v roce 1790 vytvořil stěžejní struktury finančnictví v převážně zemědělské zemi) a v Japonsku (po restauraci Meidži).
CAMBRIDGE – Egyptskou otázkou dne je, zda země vytvoří otevřený, demokratický politický systém, anebo znovu sklouzne k určité formě autokracie, ať už nové či staré. Neméně důležitou otázkou – v prvé řadě pro Egypťany, ale i pro další rozvojové země (a rozvojové experty) – jsou ale i hospodářské dopady tamní revoluce.
K významným bodům agendy mezinárodních rozvojových organizací, například Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, už čtvrtstoletí patří posilování finančních trhů rozvojových států. Zdatnější finanční trhy umí přesouvat úspory tam, kde dokážou udělat nejvíc pro uspíšení hospodářského růstu. Právě tato schopnost se pokládá za jeden z několika nutných předpokladů hospodářského rozvoje. Zajištění funkčnosti finančnictví by mělo významně rozhýbat hospodářský rozvoj.
Hospodářští historici poukazují na to, že finanční revoluce připravily půdu pro mohutný hospodářský rozvoj v Anglii (v sedmnáctém a osmnáctém století, po Slavné revoluci), ve Spojených státech (když Alexander Hamilton v roce 1790 vytvořil stěžejní struktury finančnictví v převážně zemědělské zemi) a v Japonsku (po restauraci Meidži).