PRINCETON – Každý dnes ví, že prožíváme nejhorší hospodářskou krizi od 30. let minulého století. Protekcionistické reakce jsou bohužel důvěrně známé: protesty proti zahraničním pracovníkům, požadavky na ochranu obchodu a finanční nacionalismus, který se snaží omezit tok peněz přes hranice států.
Ve 30. letech však hospodářský nacionalismus nebyl jedinou možnou reakcí. Mnozí lidé začali za vhodnou odpověď na depresi považovat regionální integraci.
Typ integrace, který se vynořuje v�době hospodářské krize, však bývá často destruktivní. Nejodpudivější verze regionalismu 30. let přišly z�Německa a Japonska a nepředstavovaly nic jiného než praktické rozšíření jejich moci na zranitelné sousedy, kteří byli donuceni k�obchodní a finanční závislosti na základě německého Grosswirtschaftsraumu („velkého hospodářského prostoru“) nebo jeho japonského ekvivalentu, Sféry společného rozkvětu velké východní Asie. V�důsledku hrůz ze 30. let vzbuzují koncepce typu „velké východní Asie“ dodnes značné podezření.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Despite the dire predictions that have accompanied the decline of global governance, less international cooperation does not necessarily mean disaster. In fact, national governments can prioritize domestic prosperity and social cohesion over multilateralism without harming the global economy.
explains how countries can help the global economy by pursuing their own economic-policy agendas.
Although Russia's war in Ukraine has galvanized Polish society and elevated the country's status internationally, it is also obscuring some deeply troubling domestic political developments. Whether liberal democracy will prevail over reactionary authoritarianism in Poland is now an open question.
about recent domestic and geopolitical developments that will shape the country's future.
PRINCETON – Každý dnes ví, že prožíváme nejhorší hospodářskou krizi od 30. let minulého století. Protekcionistické reakce jsou bohužel důvěrně známé: protesty proti zahraničním pracovníkům, požadavky na ochranu obchodu a finanční nacionalismus, který se snaží omezit tok peněz přes hranice států.
Ve 30. letech však hospodářský nacionalismus nebyl jedinou možnou reakcí. Mnozí lidé začali za vhodnou odpověď na depresi považovat regionální integraci.
Typ integrace, který se vynořuje v�době hospodářské krize, však bývá často destruktivní. Nejodpudivější verze regionalismu 30. let přišly z�Německa a Japonska a nepředstavovaly nic jiného než praktické rozšíření jejich moci na zranitelné sousedy, kteří byli donuceni k�obchodní a finanční závislosti na základě německého Grosswirtschaftsraumu („velkého hospodářského prostoru“) nebo jeho japonského ekvivalentu, Sféry společného rozkvětu velké východní Asie. V�důsledku hrůz ze 30. let vzbuzují koncepce typu „velké východní Asie“ dodnes značné podezření.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Subscribe
As a registered user, you can enjoy more PS content every month – for free.
Register
Already have an account? Log in