Výměna Colina Powella za Condoleezzu Riceovou na pozici ministra zahraničí USA prokazuje, že nedávné americké prezidentské volby mají nadále silné dozvuky. Pochopit, co nám volby říkají o Americe, je však důležité nejen pro Američany, ale pro celý svět.
Letošní prezidentské klání dokazuje, že americká demokracie je sice zdravá, ale že některé věci by mohly být lepší. Oproti volbám v roce 2000, kdy prezident Bush nezískal všelidovou většinu a jen stěží zvítězil ve sboru volitelů, tentokrát Bush vyhrál o 3,5 milionu hlasů. Přestože někteří demokraté jsou stále zatrpklí, vážné zpochybňování legitimity Bushova vítězství se objevuje jen zřídka.
Amerika zůstává těsně rozdělena na rudé státy (republikánské) a modré státy (demokratické). Kdyby 100 tisíc hlasů v rudém státě Ohio dopadlo jinak, prezidentem by byl John Kerry (ač by se těšil menšinové všelidové podpoře).
Sbor volitelů byl do americké ústavy zaveden na ochranu malých států ve federální soustavě, avšak v současnosti znamená, že politické kampaně se z velké části zaměřují na bitvy ve zhruba tuctu států, kde je veřejné mínění těsně rozdělené. Ještě podstatnější je, že na vítězství prezidenta bez všelidové podpory je cosi nemístného. Nazrál tedy čas na vážnou debatu o změně ústavy, která by sbor volitelů zrušila.
Někteří pozorovatelé si také stěžují na štvavou negativistickou rétoriku a reklamu, jež kampaň charakterizovaly. Je potřeba to ale posuzovat v historické perspektivě.
V éře otců zakladatelů byly noviny krajně stranické a George Washingtona děsila hrubost jazyka politiky. Po značnou část svých raných dějin – o období občanské války a poválečné obnovy ani nemluvě – byla země rozdělena tak těsně jako dnes a těsnost soubojů se odrážela v lítých rétorikách kampaní.
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Zároveň však, navzdory štvavé reklamě na obou stranách, tři celostátně vysílané televizní debaty vážným způsobem nadnesly důležitá témata a získaly si širokou pozornost diváků. Obecně platí, že úřadující prezident s rostoucím hospodářstvím má velké naděje na znovuzvolení. V tomto smyslu je na Bushově znovuzvolení překvapivé to, o jak slabou většinu šlo.
Do značné míry to zapříčinila nepopulárnost irácké války. Kerry se snažil prosadit za ústřední témata kampaně válku, nízkou míru tvorby pracovních míst, nedostatečnou zdravotní péči a Bushovy daňové škrty pro skupiny s vyššími příjmy, avšak někteří pozorovatelé měli pocit, že to nikdy nevyústilo v jasné poselství.
Bush kontroval obavami o bezpečí tváří v tvář terorismu a kulturním populismem v otázkách, jako jsou sňatky homosexuálních párů a právo na potrat. Nakonec bezpečnost a kulturní populismus trumfovaly nad populismem hospodářským.
Interpretaci výsledků voleb ovlivnily ankety u východů z volebních místností, v nichž byli voliči dotazováni (po vhození hlasu do urny), jaké záležitosti jsou pro ně nejpodstatnější. Nejvíc respondentů (22%) odpovědělo že „morální hodnoty“; naproti tomu 20% dotázaných jmenovalo ekonomiku a 19% zmínilo terorismus.
Sociální konzervativci to vysvětlovali tak, že právě oni Bushovi zajistili vítězství a že by jejich agenda měla vévodit dalšímu prezidentovu volebnímu období. Průzkum veřejného mínění provedený Pewovým střediskem o týden později však naznačil, že kategorie „morálních hodnot“ zahrnuje širokou škálu otázek, nejen právo na potrat a svatby gayů. Ve skutečnosti průzkumy ukazují, že 25% veřejnosti podporuje sňatky gayů a 35% upřednostňuje zákonné občanskoprávní svazky homosexuálních párů (tedy postoj obhajovaným Kerrym). Nicméně v případě 37% těch, kdo jsou proti sňatkům homosexuálů, obzvlášť v rudém centru země, téma pomohlo mobilizovat Bushovy voliče a přimět je jít k volbám.
Závažnější otázkou je to, zda jsou USA beznadějně rozpolcené. Volební mapa červených a modrých států dala na internetu vzniknout anekdotám a kresleným vtipům o tom, že modrá pobřeží se odtrhávají od červeného středu země. Někteří to nazývají „Coastopia“ (pobřežní Utopie).
Dělicí čára ale není tak ostrá. Každý z táborů v některých státech zvítězil jen s malým náskokem, a pokud si mapu nevybarvíme na úrovni států, ale okresů, velká část země vypadá docela fialově. Lepším popisem než pobřeží versus nitro státu je větší města versus předměstí a venkov.
Průzkumy veřejného mínění to potvrzují, neboť prokazují, že většina Američanů nepatří k extrémům politického spektra, nýbrž že je natěsnána v jeho umírněném středu. Politické elity, jako jsou straničtí aktivisté a členové Kongresu, mají ovšem větší sklon ke krajnostem než veřejnost.
To se zprvu jeví jako záhada, neboť právě oni by měli mít motivaci se posunovat do středu, který je bohatý na voliče. Mnozí členové Kongresu ale zastupují obvody, jež jsou pro jejich strany bezpečné, takže jejich znovuzvolení je ohroženo ve stranických primárkách, jimž dominují aktivistická a radikální křídla stran.
Tuto tendenci posiluje vzestup kabelových televizí, které přitahují diváky prostřednictvím hašteřivých „infozábavních“ programů, a internetových bloggerů, již vstupují do urputných polemik bez jakéhokoliv redakčního filtru. Reformy zaměřené na změny hranic kongresových obvodů, jež by do nich zavedly více soutěživosti, by tento problém pomohly zmírnit, ale jen málo úřadujících kongresmanů bude hlasovat pro změny, které by mohly posílit riziko, že budou poraženi.
Těsnost výsledku napovídá, že Bush získal slabší mandát, než je podle všeho přesvědčen. Vzhledem k tomu, že čelí nesnadným otázkám v zahraniční, fiskální a sociální politice, zachoval by se moudře, kdyby se neusmiřoval se svou konzervativní členskou základnou, ale obrátil se k politickému středu. Zatím však zůstává nejasné, zda převládne politika ideologická nebo pragmatická.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
For the past decade, Indian Prime Minister Narendra Modi has been eroding civil liberties and minority rights, curtailing dissent, undermining democratic institutions, and building a cult of personality. The ongoing national election must be understood in this context.
explains how Prime Minister Narendra Modi has eroded democratic safeguards and stacked the deck in his favor.
Výměna Colina Powella za Condoleezzu Riceovou na pozici ministra zahraničí USA prokazuje, že nedávné americké prezidentské volby mají nadále silné dozvuky. Pochopit, co nám volby říkají o Americe, je však důležité nejen pro Američany, ale pro celý svět.
Letošní prezidentské klání dokazuje, že americká demokracie je sice zdravá, ale že některé věci by mohly být lepší. Oproti volbám v roce 2000, kdy prezident Bush nezískal všelidovou většinu a jen stěží zvítězil ve sboru volitelů, tentokrát Bush vyhrál o 3,5 milionu hlasů. Přestože někteří demokraté jsou stále zatrpklí, vážné zpochybňování legitimity Bushova vítězství se objevuje jen zřídka.
Amerika zůstává těsně rozdělena na rudé státy (republikánské) a modré státy (demokratické). Kdyby 100 tisíc hlasů v rudém státě Ohio dopadlo jinak, prezidentem by byl John Kerry (ač by se těšil menšinové všelidové podpoře).
Sbor volitelů byl do americké ústavy zaveden na ochranu malých států ve federální soustavě, avšak v současnosti znamená, že politické kampaně se z velké části zaměřují na bitvy ve zhruba tuctu států, kde je veřejné mínění těsně rozdělené. Ještě podstatnější je, že na vítězství prezidenta bez všelidové podpory je cosi nemístného. Nazrál tedy čas na vážnou debatu o změně ústavy, která by sbor volitelů zrušila.
Někteří pozorovatelé si také stěžují na štvavou negativistickou rétoriku a reklamu, jež kampaň charakterizovaly. Je potřeba to ale posuzovat v historické perspektivě.
V éře otců zakladatelů byly noviny krajně stranické a George Washingtona děsila hrubost jazyka politiky. Po značnou část svých raných dějin – o období občanské války a poválečné obnovy ani nemluvě – byla země rozdělena tak těsně jako dnes a těsnost soubojů se odrážela v lítých rétorikách kampaní.
Subscribe to PS Digital
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Zároveň však, navzdory štvavé reklamě na obou stranách, tři celostátně vysílané televizní debaty vážným způsobem nadnesly důležitá témata a získaly si širokou pozornost diváků. Obecně platí, že úřadující prezident s rostoucím hospodářstvím má velké naděje na znovuzvolení. V tomto smyslu je na Bushově znovuzvolení překvapivé to, o jak slabou většinu šlo.
Do značné míry to zapříčinila nepopulárnost irácké války. Kerry se snažil prosadit za ústřední témata kampaně válku, nízkou míru tvorby pracovních míst, nedostatečnou zdravotní péči a Bushovy daňové škrty pro skupiny s vyššími příjmy, avšak někteří pozorovatelé měli pocit, že to nikdy nevyústilo v jasné poselství.
Bush kontroval obavami o bezpečí tváří v tvář terorismu a kulturním populismem v otázkách, jako jsou sňatky homosexuálních párů a právo na potrat. Nakonec bezpečnost a kulturní populismus trumfovaly nad populismem hospodářským.
Interpretaci výsledků voleb ovlivnily ankety u východů z volebních místností, v nichž byli voliči dotazováni (po vhození hlasu do urny), jaké záležitosti jsou pro ně nejpodstatnější. Nejvíc respondentů (22%) odpovědělo že „morální hodnoty“; naproti tomu 20% dotázaných jmenovalo ekonomiku a 19% zmínilo terorismus.
Sociální konzervativci to vysvětlovali tak, že právě oni Bushovi zajistili vítězství a že by jejich agenda měla vévodit dalšímu prezidentovu volebnímu období. Průzkum veřejného mínění provedený Pewovým střediskem o týden později však naznačil, že kategorie „morálních hodnot“ zahrnuje širokou škálu otázek, nejen právo na potrat a svatby gayů. Ve skutečnosti průzkumy ukazují, že 25% veřejnosti podporuje sňatky gayů a 35% upřednostňuje zákonné občanskoprávní svazky homosexuálních párů (tedy postoj obhajovaným Kerrym). Nicméně v případě 37% těch, kdo jsou proti sňatkům homosexuálů, obzvlášť v rudém centru země, téma pomohlo mobilizovat Bushovy voliče a přimět je jít k volbám.
Závažnější otázkou je to, zda jsou USA beznadějně rozpolcené. Volební mapa červených a modrých států dala na internetu vzniknout anekdotám a kresleným vtipům o tom, že modrá pobřeží se odtrhávají od červeného středu země. Někteří to nazývají „Coastopia“ (pobřežní Utopie).
Dělicí čára ale není tak ostrá. Každý z táborů v některých státech zvítězil jen s malým náskokem, a pokud si mapu nevybarvíme na úrovni států, ale okresů, velká část země vypadá docela fialově. Lepším popisem než pobřeží versus nitro státu je větší města versus předměstí a venkov.
Průzkumy veřejného mínění to potvrzují, neboť prokazují, že většina Američanů nepatří k extrémům politického spektra, nýbrž že je natěsnána v jeho umírněném středu. Politické elity, jako jsou straničtí aktivisté a členové Kongresu, mají ovšem větší sklon ke krajnostem než veřejnost.
To se zprvu jeví jako záhada, neboť právě oni by měli mít motivaci se posunovat do středu, který je bohatý na voliče. Mnozí členové Kongresu ale zastupují obvody, jež jsou pro jejich strany bezpečné, takže jejich znovuzvolení je ohroženo ve stranických primárkách, jimž dominují aktivistická a radikální křídla stran.
Tuto tendenci posiluje vzestup kabelových televizí, které přitahují diváky prostřednictvím hašteřivých „infozábavních“ programů, a internetových bloggerů, již vstupují do urputných polemik bez jakéhokoliv redakčního filtru. Reformy zaměřené na změny hranic kongresových obvodů, jež by do nich zavedly více soutěživosti, by tento problém pomohly zmírnit, ale jen málo úřadujících kongresmanů bude hlasovat pro změny, které by mohly posílit riziko, že budou poraženi.
Těsnost výsledku napovídá, že Bush získal slabší mandát, než je podle všeho přesvědčen. Vzhledem k tomu, že čelí nesnadným otázkám v zahraniční, fiskální a sociální politice, zachoval by se moudře, kdyby se neusmiřoval se svou konzervativní členskou základnou, ale obrátil se k politickému středu. Zatím však zůstává nejasné, zda převládne politika ideologická nebo pragmatická.