Američany vedená invaze do Iráku zpochybnila účinnost dnešní mezinárodní soustavy. Přestože USA zřejmě nenaplní v Iráku všechny své cíle, válka jednoznačně potvrdila a utvrdila jejich globální převahu. Jak by mělo reagovat Rusko? V čem spočívají jeho zájmy a jakou politiku by měli jeho představitelé uskutečňovat? Jakou má Rusko zaujmout konkrétní pozici tváří v tvář vznikajícímu soupeření mezi Evropou a Spojenými státy?
Irácká krize odhalila hluboké rozdíly mezi USA a západní Evropou v záležitostech politické kultury, etiky, přístupu k mezinárodní politice a úlohy vojenské síly. Tyto rozdíly nemůžou rozštěpit základní transatlantické spojenectví postavené na základech společných hodnot a zájmů. Zákonitě ale posílí konkurenční prvky, včetně soupeření o Rusko.
Válka v Iráku také odkryla kritický stav zahraniční a obranné politiky Evropské unie. Pokusy o vytvoření Evropy, jež by mluvila jedním hlasem, očividně selhaly. Vzhledem k větší rozdílnosti, která vyplyne z rozšíření, není pravděpodobné, že by měly uspět v brzké budoucnosti. Navíc kvůli zesilování konfrontace s USA bude Washington zřejmě jednat tak, aby bránil veškerému směřování ke sjednocování zahraniční a obranné politiky EU. Jestliže taková společná politika nebude existovat, v předvídatelné budoucnosti zůstane EU a její přední členové ve druhé lize světových hráčů.
Američany vedená invaze do Iráku zpochybnila účinnost dnešní mezinárodní soustavy. Přestože USA zřejmě nenaplní v Iráku všechny své cíle, válka jednoznačně potvrdila a utvrdila jejich globální převahu. Jak by mělo reagovat Rusko? V čem spočívají jeho zájmy a jakou politiku by měli jeho představitelé uskutečňovat? Jakou má Rusko zaujmout konkrétní pozici tváří v tvář vznikajícímu soupeření mezi Evropou a Spojenými státy?
Irácká krize odhalila hluboké rozdíly mezi USA a západní Evropou v záležitostech politické kultury, etiky, přístupu k mezinárodní politice a úlohy vojenské síly. Tyto rozdíly nemůžou rozštěpit základní transatlantické spojenectví postavené na základech společných hodnot a zájmů. Zákonitě ale posílí konkurenční prvky, včetně soupeření o Rusko.
Válka v Iráku také odkryla kritický stav zahraniční a obranné politiky Evropské unie. Pokusy o vytvoření Evropy, jež by mluvila jedním hlasem, očividně selhaly. Vzhledem k větší rozdílnosti, která vyplyne z rozšíření, není pravděpodobné, že by měly uspět v brzké budoucnosti. Navíc kvůli zesilování konfrontace s USA bude Washington zřejmě jednat tak, aby bránil veškerému směřování ke sjednocování zahraniční a obranné politiky EU. Jestliže taková společná politika nebude existovat, v předvídatelné budoucnosti zůstane EU a její přední členové ve druhé lize světových hráčů.