Začátkem měsíce oslavil Michail Gorbačov své 75. narozeniny koncertem a konferencí ve své nadaci v Moskvě. U ruského národa bohužel není oblíben, neboť mu přičítají vinu za ztrátu sovětské moci. Jak ovšem Gorbačov těm, kdo na něj pokřikovali urážky, odpověděl: „Nezapomínejte, že právě já jsem vám dal právo křičet.“
Když se Gorbačov v roce 1985 dostal k moci, pokusil se překonat hospodářskou stagnaci ukázněním sovětského lidu. Poté co se disciplina jako řešení problému neosvědčila, zahájil perestrojku (přestavbu). A když byrokracie vytrvale mařila jeho příkazy, nasadil glasnosť čili otevřenou diskusi a demokratizaci. Jakmile ovšem glasnosť lidem umožnila říct, co si myslí, mnozí řekli: „My chceme pryč.“ Sovětský svaz přestal existovat už v prosinci 1991.
Gorbačovova zahraniční politika, již nazýval „nové myšlení“, rovněž přispěla k ukončení studené války. Gorbačov pronesl, že bezpečnost je hra, z níž by prostřednictvím kooperace mohli mít užitek všichni. Místo snah o sestavení co největšího počtu jaderných zbraní vyhlásil doktrínu „dostatečnosti“, obhajující jen minimální počet potřebný pro bezpečí. Byl také přesvědčen, že sovětská vláda nad říší ve východní Evropě vyjde příliš draho a přináší příliš malý zisk a že invaze do Afghánistánu byla nákladnou pohromou.
Začátkem měsíce oslavil Michail Gorbačov své 75. narozeniny koncertem a konferencí ve své nadaci v Moskvě. U ruského národa bohužel není oblíben, neboť mu přičítají vinu za ztrátu sovětské moci. Jak ovšem Gorbačov těm, kdo na něj pokřikovali urážky, odpověděl: „Nezapomínejte, že právě já jsem vám dal právo křičet.“
Když se Gorbačov v roce 1985 dostal k moci, pokusil se překonat hospodářskou stagnaci ukázněním sovětského lidu. Poté co se disciplina jako řešení problému neosvědčila, zahájil perestrojku (přestavbu). A když byrokracie vytrvale mařila jeho příkazy, nasadil glasnosť čili otevřenou diskusi a demokratizaci. Jakmile ovšem glasnosť lidem umožnila říct, co si myslí, mnozí řekli: „My chceme pryč.“ Sovětský svaz přestal existovat už v prosinci 1991.
Gorbačovova zahraniční politika, již nazýval „nové myšlení“, rovněž přispěla k ukončení studené války. Gorbačov pronesl, že bezpečnost je hra, z níž by prostřednictvím kooperace mohli mít užitek všichni. Místo snah o sestavení co největšího počtu jaderných zbraní vyhlásil doktrínu „dostatečnosti“, obhajující jen minimální počet potřebný pro bezpečí. Byl také přesvědčen, že sovětská vláda nad říší ve východní Evropě vyjde příliš draho a přináší příliš malý zisk a že invaze do Afghánistánu byla nákladnou pohromou.