Červencové odročení obchodních jednání Světové obchodní organizace (WTO) v rámci kola z Dauhá je hlubokým zklamáním. Rétorika odhodlání dovést toto kolo do konce sice přetrvává, ale v praxi jde o kapitulaci před ochranářskými lobby, které usilují o zachování současného stavu.

Současný stav je ovšem nepřijatelný. V zemědělství chrání bohaté farmáře tím, že dusí příležitosti pro chudé za cenu přibližně 280 miliard dolarů ročně, které platí daňoví poplatníci a spotřebitelé. Ve výrobě odstrašuje chudé země od postupu po hodnotovém žebříčku, neboť vývozní cla se zvyšují s mírou přidané hodnoty daného výrobku.

Rovněž bariéry mezi rozvojovými zeměmi jsou vysoké, což brání rychlému růstu obchodu mezi nimi. V sektoru služeb stojí obchodní bariéry v cestě zlepšené kvalitě a efektivitě, což zpomaluje růst právě v tom odvětví, které by mohlo obrovsky přispět ke konkurenceschopnosti a zaměstnanosti.

Odklad uzavření kola z Dauhá s sebou nese náklady a rizika pro celou světovou ekonomiku, pro bohaté i chudé země.

Za prvé představuje odklad promarněnou příležitost ke zvýšení celosvětového růstu. Vzhledem k sílícímu ohrožení současné globální expanze je nyní nevhodná doba nechat si proklouznout mezi prsty očividný a trvalý růstový zdroj. Obzvláště důležité je to pro chudé země, kde pomalejší celosvětový růst znamená pokračující těžkosti.

Za druhé obraz slabosti a rozporů uvnitř WTO podstatně ztíží její odpor vůči protekcionistickým tlakům všude na světě, zejména pokud dojde ke zpomalení světové ekonomiky. Nesmíme zapomínat, že systém multilaterálního obchodu – spolu s institucemi založenými v Bretton Woods – byl původně vytvořen s cílem vyhnout se opakování protekcionismu a konkurenčních devalvací z 30. let, které uvrhly svět do deprese.

Za třetí mohou reformy obchodu pomoci vyrovnávat mezinárodní makroekonomické fluktuace a přispívat k řádnému řešení globálních nerovnováh. Úspěšné kolo z Dauhá by tak doplnilo společné mezinárodní úsilí za účasti MMF, jehož cílem je bojovat s vnějšími nerovnováhami mezi hlavními ekonomikami.

A konečně odstartuje zablokování multilaterálního procesu ještě výraznější posun směrem k bilaterálním nebo regionálním dohodám o volném obchodu (FTA). Tyto dohody však nemohou nahradit multilaterální liberalizaci. Jsou-li koncipovány správně, mohou být pro jejich členy přínosem, zvláště když se zkombinují se snížením obchodních bariér pro všechny partnery. Jsou-li však koncipovány špatně, pak náklady vyplývající z takových dohod – ve smyslu rozmělnění obchodu, zmatku a požadavků na omezenou administrativní kapacitu – mnohdy převyšují přínos. Obecněji řečeno podkopává posilování FTA stěžejní princip systému multilaterálního obchodu: obchodní příležitosti by se měly nabízet všem zemím rovným dílem.

Systém multilaterálního obchodu se potýkal s problémy již dříve, třeba i během uruguayského kola počátkem 90. let, a vždy vycházel posílen. Věříme, že je stále možné, aby mezinárodní společenství dospělo k přijatelné dohodě. Je však potřeba uvědomit si naléhavost situace.

Co konkrétního by se mělo učinit, aby jednání znovu započala?

Klíčové země musí najít politickou vůli ke střetu s ochranářskými zájmy a k pružnému vyjednávání s cílem dosáhnout dohody, která otevře trh. Tato iniciativa bude muset vycházet shora, má-li se uvnitř každé země obhájit potřeba otevřenějších trhů a zpřístupnění pomoci těm, kteří se potýkají s adaptací. Všechny země budou muset něco dát; od žádné nelze očekávat, že ponese zátěž sama.

Proobchodně zaměřené síly mohou promluvit do politického procesu. Je například neudržitelné, aby zájmy zemědělců v bohatých zemích, kteří představují necelá 4% veškeré pracovní síly, mohly účinně blokovat dohodu o otevření nových trhů pro služby a výrobu, kde je zaměstnáno více než 90% pracovní síly.

V rozvojových zemích by proobchodně zaměřené hlasy mohly pomoci nasměrovat debatu k příležitostem spojeným s globální integrací, místo aby zdůrazňovaly výhrady. Podstatou je, že z obchodních reforem má prospěch ta země, která je zavádí. Kolo z Dauhá nabízí státům příležitost těžit z reforem ostatních zemí stejně jako z těch vlastních.

Prozatím by se nemělo ustupovat z již dosaženého pokroku, jako je nabídka na odbourání zemědělských exportních dotací do roku 2013 a poskytnutí bezcelního a bezkvótního přístupu u téměř veškerého vývozu z nejméně rozvinutých zemí. Vybízíme dárce, aby dostáli svým závazkům zvýšit efektivní pomoc obchodu – pomoc, která pomůže rozvojovým zemím plně využít obchodních příležitostí jako odrazového můstku k růstu. Za sebe můžeme říci, že Světová banka i MMF zvyšují v oblasti obchodu pomoc finanční, technickou i analytickou.

Při jednáních se zdařila řada věcí a dohoda značného významu je na dosah. A přestože cesta zpět k jednacímu stolu nebude snadná, překážky nejsou nepřekonatelné. Všechny země, zejména však největší hráči, nesou zodpovědnost za naplnění svých závazků vůči kolu z Dauhá. V zájmu jejich občanů, systému globálního obchodování i chudých lidí na celém světě je čas pustit se opět do práce.