MNICHOV – Od roku 2004 do roku 2007 zažívala světová ekonomika nezvykle dlouhý a silný boom, během něhož dosahovala tempa růstu téměř 5% a podílelo se na něm mnoho zemí. Evropská unie (EU15) zaznamenávala v těchto letech průměrný růst 2,4%. V Německu, kde během zmíněného období činil průměrný růst 1,8%, zvěstovali někteří novináři nový hospodářský zázrak. Dnes však zhoršující se zprávy vyvolávají vážné pochybnosti – zejména nad Spojenými státy se vznášejí temné mraky. Stojí světová ekonomika na pokraji recese?

Ceny nemovitostí v USA i nadále volným pádem klesají a bankovní krize si žádá stále nové oběti (Bear Stearns, IndyMac, First Heritage Bank, First National Bank of Nevada, First Priority Bank, Fannie Mae, Freddie Mac atd.). V bankovním světě jako celku dnes očekávané odpisy úvěrů značně převyšují hranici 400 miliard eur, o níž se hovořilo ještě letos na jaře.

Nezaměstnanost navíc roste nejrychlejším tempem za posledních sedm let. Celková zaměstnanost, která je stále z historického hlediska vysoká, od počátku roku 2008 ustavičně klesá. Je překvapivé, že se ještě nezhroutil americký burzovní trh, poněvadž i všechny další ukazatele směřují dolů. Poměr ceny akcie a čistého zisku na akcii dosahoval podle Standard ampamp; Poor’s ještě nedávno hodnoty zhruba 20, což bylo výrazně více než 16, dlouhodobá průměrná hodnota dosahovaná od roku 1881.

Rovněž nedávné průzkumy ekonomické aktivity přinesly znepokojivé signály pro světovou ekonomiku. Index světového ekonomického klimatu sledovaný institutem Ifo se ve třetím čtvrtletí roku 2008 počtvrté za sebou zhoršil. Tento pokles byl převážně výsledkem nepříznivějšího hodnocení současné hospodářské situace, ale odrážel také další revizi očekávání pro nadcházejících šest měsíců směrem dolů. Dnes je tento index na nejnižší úrovni od čtvrtého čtvrtletí 2001.

Ochlazení indexu světového ekonomického klimatu Ifo bylo obzvláště patrné v západní Evropě a Asii. To rozptýlilo naděje, že ekonomická aktivita v Asii by se mohla vyvíjet nezávisle na USA, což by vyvážilo ztráty evropských exportérů v Americe. Index Ifo pro Asii byl ve třetím čtvrtletí roku 2008 na nejnižší úrovni od útoku na Světové obchodní centrum v roce 2001, přičemž mimořádně špatné ekonomické hodnocení přicházelo z Japonska.

V USA se ukazatel klimatu opět zhoršil, přičemž dramatický pokles zaznamenal již ve druhém čtvrtletí, takže se dostal na nejnižší úroveň od roku 1991. Index spotřebitelské nálady Michiganské univerzity klesl v červnu 2008 na nejnižší hodnotu za několik desítek let a od té doby se zvýšil jen nepatrně. Také v eurozóně zaznamenal index ekonomického klimatu Ifo dramatický pád.

Německá ekonomika, která je největší v Evropě, dnes upadá do strnulosti. Index podnikatelského klimatu Ifo, který je sice založen na průzkumu pro Německo, ale přesto je pokládán za nejvýznamnější ukazatel ekonomické aktivity v Evropě, klesá s několika přestávkami už od podzimu loňského roku. Dnes už se zjevně nachází v pásmu naznačujícím hospodářský pokles.

K horšímu spějí rovněž exportní očekávání německých výrobců. Výrobní objednávky, což je nejvýznamnější ukazatel v oficiální statistice, poklesly v prvních dvou čtvrtletích roku 2008 výrazněji než v kterémkoliv období od začátku roku 1993. Ve druhém čtvrtletí klesala německá ekonomika anualizovaným, sezonním i kalendářně upraveným tempem 2%. Celkově vzato lze dnes jen stěží pochybovat, že hospodářské vzedmutí, které v Německu započalo v létě 2005, se chýlí ke konci.

Obklopeni touto chmurnou vyhlídkou dychtivě hledáme povzbudivé známky. Cena surové ropy, která v červenci dosáhla rekordní úrovně 148 dolarů za barel, od té doby klesla téměř o 25% neboli o 36 dolarů. Nyní je otázkou, zda poslední vývoj americké ekonomiky skýtá důvod k naději. Anualizovaný růst HDP dosáhl ve druhém čtvrtletí 1,9%, což je dvojnásobek hodnoty z prvního čtvrtletí (0,9%). Tento růst byl do značné míry způsoben daňovými srážkami (zhruba 1% HDP), avšak vzhledem k pokračující a prohlubující se krizi na trhu nemovitostí ještě tento růstový impulz neznamená obrat.

V Japonsku, jehož ekonomika je zhruba poloviční než ekonomika US, jsou růstové síly i nadále slabé. Ve druhém čtvrtletí 2008 klesala japonská ekonomika anualizovaným tempem 2,4%, a to převážně kvůli slabému exportu.

Vzhledem ke všem těmto odrazujícím zprávám je jen pramalou útěchou, že některé části světa stále vykazují značné tempo růstu: očekává se, že Čína letos i v příštím roce poroste o 9,5%, Indie o 8% a Rusko o 6,5%, v tomto případě díky vyšším cenám ropy. Latinská Amerika by měla ve zmíněném období zaznamenat růst v průměru o 4,5%. Váha těchto zemí a regionů je bohužel nízká: Čína jako největší z nich představuje pouhých 5% světové ekonomiky.

Známky celosvětového hospodářského zpomalení se tedy prohloubily. Americká krize se dnes šíří i do dalších částí světa. Bývalý šéf amerického Federálního rezervního systému Alan Greenspan má možná pravdu, když říká: „Tato krize je jiná – je to událost, která se vyskytne jednou či dvakrát za století, a je hluboce zakořeněná ve strachu z insolvence významných finančních institucí.“