ŘÍM – Mnoho separatistických hnutí v Evropě se od druhé poloviny dvacátého století uchyluje k nejrůznějším násilným teroristickým činům. Od šedesátých let byly bomby a smrt příkazem dne v různých oblastech, jako například v Severním Irsku, na Korsice (Francie), v jižním Tyrolsku (Itálie) nebo v Baskicku (Španělsko).
Strašidlo násilného separatismu nyní znovu zvedlo hlavu ve Španělsku. Baskická organizace ETA ukončila příměří se španělskou vládou a u příležitosti 50. výročí svého založení nastražila ve městě Burgos a na ostrově Mallorca bomby. Naštěstí se zdá, že jinde v Evropě dnes převládl rozum a násilné útoky se podařilo omezit.
To však ještě neznamená konec separatismu. Například Itálie čelí neustálé hrozbě kulturního a hospodářského separatismu, byť pokojnou cestou. Liga severu (Lega Nord), spojenec Silvia Berlusconiho ve vládě, nepřetržitě vymýšlí plány, jak ztrapnit národní vládu ohrožováním konceptu národní jednoty.
ŘÍM – Mnoho separatistických hnutí v Evropě se od druhé poloviny dvacátého století uchyluje k nejrůznějším násilným teroristickým činům. Od šedesátých let byly bomby a smrt příkazem dne v různých oblastech, jako například v Severním Irsku, na Korsice (Francie), v jižním Tyrolsku (Itálie) nebo v Baskicku (Španělsko).
Strašidlo násilného separatismu nyní znovu zvedlo hlavu ve Španělsku. Baskická organizace ETA ukončila příměří se španělskou vládou a u příležitosti 50. výročí svého založení nastražila ve městě Burgos a na ostrově Mallorca bomby. Naštěstí se zdá, že jinde v Evropě dnes převládl rozum a násilné útoky se podařilo omezit.
To však ještě neznamená konec separatismu. Například Itálie čelí neustálé hrozbě kulturního a hospodářského separatismu, byť pokojnou cestou. Liga severu (Lega Nord), spojenec Silvia Berlusconiho ve vládě, nepřetržitě vymýšlí plány, jak ztrapnit národní vládu ohrožováním konceptu národní jednoty.