Poté, co byl Saddám Husajn dopaden, se pozornost celého světa upřela na proces s ním. Měli by Saddáma soudit Iráčané v Iráku, nebo by měl stanout před mezinárodním tribunálem? Nadcházející konference o demokracii, lidských právech a roli Mezinárodního trestního soudu, která proběhne od 10. do 12. ledna v Jemenu, poskytne fórum k debatě o těchto otázkách.

Pochopitelně je jisté, že Saddám Husajn neunikne procesu za mimosoudní, nelegitimní a hromadné popravy, mučení a systematickou perzekuci statisíců Iráčanů, které poznamenaly několik desetiletí jeho vražedné hrůzovlády. Cílem procesu s ním by však nemělo být pouhé vykonání spravedlnosti na diktátorovi a jeho komplicích, ale i podpora národního usmíření tím, že Iráčané přijmou za své univerzální principy, jako jsou nediskriminace, poctivost a průhlednost.

Po celá léta znal Irák pouze brutální zákony síly a zastrašování. Má-li se soud nad Saddámem Husajnem a jeho režimem stát milníkem při budování svobodného, demokratického a usmířeného Iráku, pak by měly USA jakožto vůdčí síla koalice, která jej vypudila, učinit vše, co je v jejich silách, aby této příležitosti využily a nastavily velmi vysokou laťku spravedlnosti.

Prezident George W. Bush prohlásil, že bude ,,s Iráčany pracovat na takovém způsobu souzení [Saddáma Husajna], který obstojí před mezinárodním dohledem". Nejlepší cestou, jak takovému dohledu vyhovět a vyhnout se obviněním ze ,,spravedlnosti vítězů", je zahrnout do celého procesu další mezinárodní hráče.

Ve snaze vypořádat se se systematickým porušováním válečných zákonů a se zločiny proti lidskosti páchanými v bývalé Jugoslávii, v oblasti velkých afrických jezer či v Sierra Leone a Kambodži zřídilo mezinárodní společenství za účasti Organizace spojených národů mezinárodní a internacionalizované soudy. Tyto instituce začaly konečně uplatňovat princip, že závažné porušování lidských práv a důstojnosti je věcí všech a že mezinárodní společenství by se mělo aktivně podílet na hledání spravedlnosti a odškodnění obětí.

Zatímco nikdo nepochybuje o ochotě iráckých soudců soudit svou bývalou ,,hlavu státu" před národním soudem, novost takového úsilí a jeho politické důsledky hovoří spíše pro nějaký druh mezinárodní účasti v zájmu kvalifikovanosti a především nestrannosti.

V posledních deseti letech zřídilo mezinárodní společenství speciální nebo jednorázové tribunály s mezinárodní účastí v těch případech, kdy místní instituce nedokázaly zaručit řádné dodržování zákona nebo spravedlivý proces. Irák takový případ představuje. Třicet let brutální diktatury zničilo v Iráku už samotný pojem spravedlnosti. Ta totiž musí znamenat více než jen výkřiky ,,Smrt Saddámovi!", které se nyní rozléhají na různých místech po celém světě.

Důležité je, aby se USA ujaly v tomto klíčovém aspektu budování státu vedení. Měly by se spojit s OSN v úsilí podobném tomu, které - bez vynesení rozsudku smrti - vydalo spravedlnosti Slobodana Miloševiče a vedoucí činitele zodpovědné za rwandskou genocidu - a které by zítra mohlo posadit na lavici obžalovaných také Charlese Taylora z Libérie i desítky předáků Rudých Khmerů.

Další výhodou internacionalizace by mohl být i fakt, že by se tím dalo současné americké administrativě najevo, že odmítání schválit Mezinárodní trestní soud jde zásadně proti jejím vlastním zájmům. Rovněž by to mohlo usnadnit proces rozdělení zátěže plynoucí z obnovy Iráku, kterou nemohou nést na svých bedrech výlučně USA a jejich spojenci.

Podmínky pro dodržování občanských a politických práv nelze vytvořit přes noc. Než bude možné zorganizovat svobodné a spravedlivé volby, je nutno vynaložit obrovské úsilí na vytvoření skutečně otevřené společnosti, v níž budou všichni jednotlivci i skupiny moci vyjadřovat své politické názory.

Vytvoření justičního systému, který tato práva chrání, je nezbytné, neboť jinak v Iráku nikdy nezavládne trvalý mír. Internacionalizovaný soud v Iráku, který bude stíhat zločiny proti lidskosti, by přispěl k rozvoji národního justičního systému, jenž přinese spravedlnost všem Iráčanům a tím napomůže v již dnes povzbudivém úsilí Irácké vládní rady o demokracii.