ALESSANDRIA, ITÁLIE – Daňové úniky jsou celosvětovou metlou. „Černá“ ekonomika podle některých odhadů dosáhla ve vyspělých zemích 10% HDP a v rozvojových zemích může přesahovat 70%. A situace se zhoršuje.

Daňové úniky se obvykle řeší dvěma způsoby: audity a přísnými postihy. Jak ale příliv daňových úniků naznačuje, tyto mechanismy nejsou víc než hra kočky při přemnožení myší – a myši, zdá se, vítězí.

Jak se daňové úniky šíří, objevily se celé sítě, jejichž smyslem je napomáhat utajování příjmů, a je tak mnohem méně pravděpodobné, že ti, kdo porušují zákon, budou potrestáni. Navíc vzhledem k tomu, že daním se vyhýbá víc lidí, správci daní jsou pod sílícím tlakem být shovívavější nebo přijímat úplatky.

Jednou strategií jak oslabit vazby mezi potenciálními daňovými hříšníky je zavést různé střety zájmů. Daň z přidané hodnoty je například stanovena, aby motivovala firmy zajišťovat si za své vstupy faktury s cílem snížit si vlastní daňové výdaje. Výsledky ale často potenciál svých přínosů nenaplňují, protože DPH přispěla k posílení pobídek pro ty, kdo se daním vyhýbají, aby vytvořili ještě pevnější sítě, které dokáží skrýt celé řetězce transakcí.

Číňané vynašli novátorské řešení. S cílem povzbudit zákazníky, aby jako doklad úhrady vyžadovali úřední paragon, některé místní daňové orgány vydávají stvrzenky, které slouží také jako výherní los. Paragon lze použít jako stírací los a vyhrát drobný finanční obnos, ale platí také jako loterijní losy, díky nimž lze vyhrát větší sumy. Aby se zabránilo padělání, podniky si musejí k tištění těchto paragonů zakoupit speciální, patentované zařízení. Záznamy o vytištěných stvrzenkách se automaticky odesílají daňovým úřadům a používají se ke stanovení daně. Obdobné systémy se používají v Tchaj-wanu a Latinské Americe.

Jiným způsobem jak spotřebitele odměňovat za boj proti daňovým únikům je nabízet dotace. Některé rozvojové země zavedly dalekosáhlý systém vracení DPH spotřebitelům, kteří shromažďují úřední stvrzenky. Severní Kypr stejně jako Turecko nabízí refundaci ve výši 2,5 procentního bodu, oproti běžné sazbě DPH ve výši 13%.

Takové systémy ale zatěžuje rozsáhlá administrativa a náklady na vyhovění žádostem. Postup výběru a ověřování žádostí je časově náročný a čistý přínos pro daňové poplatníky je nízký. Metoda je navíc náchylná k nelegálním praktikám, jako je sběr paragonů vydaných cizincům nebo studentům, kteří si o vrácení peněz zažádat nemohou.

Peněžní dotace spotřeby se často poskytují i ve vyspělých zemích, a to z mnoha důvodů, mezi něž nezanedbatelně patří boj proti daňovým únikům. Jednou takovou dotací je možnost odpočtu paušálního procenta určitých výdajů od daně z příjmu. V Itálii jsou už deset let částečně odečitatelné náklady na renovaci bydlení, zejména proto, aby se mezi firmami v sektoru stavebnictví zlepšilo dodržování daňových zákonů. Nedávno byly zavedeny nové předpisy, jejichž konkrétním cílem je zakročit proti práci načerno. Podle finančního zákona z roku 2007 každý, kdo si nárokuje odpočet za zvelebení domova, musí předložit fakturu od dodavatele stavebních prací, která uvádí cenu práce.

Co se týče omezování daňových úniků, výsledky jsou smíšené. Většina žádostí o dotaci pochází ze severní Itálie, která se obvykle považuje za primárně méně náchylnou k daňovým únikům. Třebaže se prošetřuje několik případů neoprávněných nároků, nevznikl černý trh se stvrzenkami; podvody podle všeho vznikají skrze falšované faktury. Ačkoliv ekonometrické studie nejsou po ruce, nezpracovaná data dokládají zvýšení vykazovaného příjmu i počtu firem a hlášených dělníků. Zdanitelný příjem v sektoru však stále roste nižším tempem než hrubý příjem zjišťovaný dle národních účtů.

Když jsou daňové úniky mimořádně rozšířené, daňoví poplatníci zřejmě pociťují vysoké transakční a psychologické náklady při obracení se na daňové auditory, aby vymáhali vydávání stvrzenek. Pokud ale spotřebitelé nesou náklady spojené s hlášením prohřešků úřadům, dotace je mohou přimět k hledání dodavatelů ochotných nabízet legální transakce.

Avšak i tyto snahy jsou nákladné. Jakmile se jedna firma rozhodne pro daňové úniky, je čím dál těžší najít dodavatele ochotného vstupovat do zákonných transakcí. Když je těžké najít alternativy, kompenzace požadovaná za přijetí nelegální transakce klesá. Jak se v takovýchto případech obvykle stává, jakmile je dosaženo kritického množství daňových úniků, jejich počty mohou náhle poskočit na mnohem vyšší čísla. Tento proces by také mohl vysvětlovat, proč přínosy mnohých systémů odměn rychle odeznívají, přestože na počátku se ukázaly jako úspěšné.

Samozřejmě, existuje riziko, že dotace a loterie mohou snížit morální motivaci občanů řídit se zákony, protože jejich dodržování je nově podmíněno jistou formou kompenzace. Pokud však loterie, dotace a další prostředky při potírání daňových úniků selžou, Číňané mají ještě další metodu: trest smrti.