Dateline – Před dvaceti lety přijaly vlády Montrealský protokol, úmluvu chránící ozonovou vrstvu Země před emisemi škodlivých látek. Jen málokdo tehdy předvídal, jak dalekosáhlé toto rozhodnutí nakonec bude.
Protokol se konkrétně zaměřil na eliminaci látek, jako jsou chlor-fluorované uhlovodíky (CFC nebo také freony) obsažené v některých výrobcích – v ledničkách, pěnách či sprejích na vlasy –, ve snaze obnovit tenkou plynnou slupku, která filtruje škodlivé ultrafialové sluneční paprsky. Do roku 2010 bude po celém světě eliminováno bezmála 100 látek poškozujících ozonovou vrstvu, včetně freonů.
Nebýt rozhodnutí přijatého před 20 lety, zvýšila by se v atmosféře koncentrace látek poškozujících ozonovou vrstvu do roku 2050 desetinásobně. To by mohlo zvýšit počet případů rakoviny kůže až o 20 milionů a počet případů šedého očního zákalu až o 130 milionů, nemluvě o škodách na imunitní soustavě lidí, na přírodě a na zemědělství.
To je však jen jedna část příběhu, který si budeme připomínat během Mezinárodního dne ochrany ozonové vrstvy (16. září). V uplynulých dvou letech se totiž zjistilo, že Montrealský protokol zároveň uchránil lidstvo před výraznými klimatickými změnami, protože plyny, jejichž používání brání, rovněž přispívají ke globálnímu oteplování.
Studie z roku 2007 vypočetla přínos protokolu o ozonové vrstvě při zmírňování klimatických změn jako ekvivalent 135 miliard tun CO2 uvolněných od roku 1990, což se rovná zpomalení globálního oteplování o 7-12 let.
Poučení z Montrealského protokolu tedy mohou mít širší význam. Vědci dnes odhadují, že téměř 50% klimatických změn způsobují jiné plyny a znečišťující látky, než je CO2, a to včetně sloučenin dusíku, přízemního ozonu vznikajícího v důsledku znečišťování ovzduší a černého uhlíku. Jistá míra vědecké nejistoty ohledně přesného podílu těchto polutantů na globálním oteplování pochopitelně přetrvává. Rozhodně však tyto látky hrají významnou roli.
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Mnohé z těchto plynů je potřeba likvidovat i kvůli jejich širšímu ekologickému dopadu na veřejné zdraví, zemědělství a planetární ekosystémy včetně lesů, jejichž hodnota dosahuje mnoha bilionů dolarů.
Vezměme si například černý uhlík, složku emisí sazí z dieselových motorů a nedokonalého hoření kamen na biomasu, která souvisí s 1,6 až 1,8 miliony předčasných úmrtí ročně v důsledku působení v uzavřených prostorách a s 800 000 úmrtími v důsledku působení venku. Černý uhlík, jenž pohlcuje sluneční teplo, se zároveň z 10% až více než 45% podílí na globálním oteplování a souvisí rovněž se zrychleným táním ledovců v Asii, protože usazeniny sazí ztmavují led a činí ho náchylnějším k tání.
Jedna studie odhaduje, že 26% emisí černého uhlíku pochází z kamen a pecí na topení a vaření, přičemž více než 40% tohoto objemu je ze spalování dřeva, zhruba 20% ze spalování uhlí, 19% ze zbytků zemědělských plodin a 10% z hnoje.
Některé firmy již vyvinuly kamna, která využívají pasivního toku vzduchu, jsou lépe izolovaná a spotřebují o 60% méně dřeva, díky čemuž snižují emise černého uhlíku přibližně o 70%. Masové zavádění takových kamen by mohlo znamenat řadu přínosů pro zelenou ekonomiku.
Zatímco CO2 se může v atmosféře udržet po celá staletí, jiné znečišťující látky, například černý uhlík nebo ozon, v ní zůstávají relativně krátkou dobu – dny, týdny, měsíce nebo roky –, takže snížení nebo odbourání jejich emisí slibuje téměř okamžitý klimatický přínos.
Nadřazeným zájmem mezinárodního společenství musí být uzavření seriózní a významné dohody na prosincovém klimatickém summitu Organizace spojených národů v Kodani – dohody, která omezí emise CO2 a pomůže zranitelným zemím s adaptací. Má-li svět nasadit všechny dostupné prostředky k boji proti klimatickým změnám, musí vědecky vyhodnotit a naléhavě řešit otázku emisí veškerých látek, které k těmto změnám přispívají.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
The US retirement system is failing American workers. But after decades of pushing fake fixes – especially forcing people to work longer – US policymakers have an opportunity to make real progress in bolstering Americans' economic security in old age.
proposes a Grey New Deal that would boost economic security for all US workers in old age.
From a long list of criminal indictments to unfavorable voter demographics, there is plenty standing between presumptive GOP nominee Donald Trump and a second term in the White House. But a Trump victory in the November election remains a distinct possibility – and a cause for serious economic concern.
Contrary to what former US President Donald Trump would have the American public believe, no president enjoys absolute immunity from criminal prosecution. To suggest otherwise is to reject a bedrock principle of American democracy: the president is not a monarch.
explains why the US Supreme Court must reject the former president's claim to immunity from prosecution.
Log in/Register
Please log in or register to continue. Registration is free and requires only your email address.
Dateline – Před dvaceti lety přijaly vlády Montrealský protokol, úmluvu chránící ozonovou vrstvu Země před emisemi škodlivých látek. Jen málokdo tehdy předvídal, jak dalekosáhlé toto rozhodnutí nakonec bude.
Protokol se konkrétně zaměřil na eliminaci látek, jako jsou chlor-fluorované uhlovodíky (CFC nebo také freony) obsažené v některých výrobcích – v ledničkách, pěnách či sprejích na vlasy –, ve snaze obnovit tenkou plynnou slupku, která filtruje škodlivé ultrafialové sluneční paprsky. Do roku 2010 bude po celém světě eliminováno bezmála 100 látek poškozujících ozonovou vrstvu, včetně freonů.
Nebýt rozhodnutí přijatého před 20 lety, zvýšila by se v atmosféře koncentrace látek poškozujících ozonovou vrstvu do roku 2050 desetinásobně. To by mohlo zvýšit počet případů rakoviny kůže až o 20 milionů a počet případů šedého očního zákalu až o 130 milionů, nemluvě o škodách na imunitní soustavě lidí, na přírodě a na zemědělství.
To je však jen jedna část příběhu, který si budeme připomínat během Mezinárodního dne ochrany ozonové vrstvy (16. září). V uplynulých dvou letech se totiž zjistilo, že Montrealský protokol zároveň uchránil lidstvo před výraznými klimatickými změnami, protože plyny, jejichž používání brání, rovněž přispívají ke globálnímu oteplování.
Studie z roku 2007 vypočetla přínos protokolu o ozonové vrstvě při zmírňování klimatických změn jako ekvivalent 135 miliard tun CO2 uvolněných od roku 1990, což se rovná zpomalení globálního oteplování o 7-12 let.
Poučení z Montrealského protokolu tedy mohou mít širší význam. Vědci dnes odhadují, že téměř 50% klimatických změn způsobují jiné plyny a znečišťující látky, než je CO2, a to včetně sloučenin dusíku, přízemního ozonu vznikajícího v důsledku znečišťování ovzduší a černého uhlíku. Jistá míra vědecké nejistoty ohledně přesného podílu těchto polutantů na globálním oteplování pochopitelně přetrvává. Rozhodně však tyto látky hrají významnou roli.
Subscribe to PS Digital
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Mnohé z těchto plynů je potřeba likvidovat i kvůli jejich širšímu ekologickému dopadu na veřejné zdraví, zemědělství a planetární ekosystémy včetně lesů, jejichž hodnota dosahuje mnoha bilionů dolarů.
Vezměme si například černý uhlík, složku emisí sazí z dieselových motorů a nedokonalého hoření kamen na biomasu, která souvisí s 1,6 až 1,8 miliony předčasných úmrtí ročně v důsledku působení v uzavřených prostorách a s 800 000 úmrtími v důsledku působení venku. Černý uhlík, jenž pohlcuje sluneční teplo, se zároveň z 10% až více než 45% podílí na globálním oteplování a souvisí rovněž se zrychleným táním ledovců v Asii, protože usazeniny sazí ztmavují led a činí ho náchylnějším k tání.
Jedna studie odhaduje, že 26% emisí černého uhlíku pochází z kamen a pecí na topení a vaření, přičemž více než 40% tohoto objemu je ze spalování dřeva, zhruba 20% ze spalování uhlí, 19% ze zbytků zemědělských plodin a 10% z hnoje.
Některé firmy již vyvinuly kamna, která využívají pasivního toku vzduchu, jsou lépe izolovaná a spotřebují o 60% méně dřeva, díky čemuž snižují emise černého uhlíku přibližně o 70%. Masové zavádění takových kamen by mohlo znamenat řadu přínosů pro zelenou ekonomiku.
Zatímco CO2 se může v atmosféře udržet po celá staletí, jiné znečišťující látky, například černý uhlík nebo ozon, v ní zůstávají relativně krátkou dobu – dny, týdny, měsíce nebo roky –, takže snížení nebo odbourání jejich emisí slibuje téměř okamžitý klimatický přínos.
Nadřazeným zájmem mezinárodního společenství musí být uzavření seriózní a významné dohody na prosincovém klimatickém summitu Organizace spojených národů v Kodani – dohody, která omezí emise CO2 a pomůže zranitelným zemím s adaptací. Má-li svět nasadit všechny dostupné prostředky k boji proti klimatickým změnám, musí vědecky vyhodnotit a naléhavě řešit otázku emisí veškerých látek, které k těmto změnám přispívají.