Sociální státy na evropském kontinentu jsou leptány dvěma demografickými kyselinami. Jednou z nich je stárnutí evropského obyvatelstva. Druhou pak příliv imigrantů ze zemí, které se zakrátko stanou členskými státy Evropské unie, a ze zemí stojících mimo ni.
Ve své poslední knize Boj s chudobou v USA a v Evropě: Svět odlišnosti rozebíráme s Edwardem Glaeserem, proč je sociální stát v Evropě o tolik štědřejší než v USA. Jedním z důležitých vysvětlení je mnohem vyšší rasová různorodost v USA oproti homogennější kontinentální západní Evropě.
Vezměme v úvahu toto: podle projektu World Value Survey se 60% Američanů domnívá, že chudí lidé jsou „líní", zatímco v Evropě zastává tento názor jen 26% obyvatel. Není nijak překvapivé, že lidé s podobným přesvědčením se ve větší míře stavějí proti přerozdělování a sociální péči, a získané důkazy naznačují, že v USA se lidé zaujímající více „protimenšinové" postoje rovněž stavějí záporněji k přerozdělování a s vyšší pravděpodobností budou mít menší soucit s chudými.
Sociální státy na evropském kontinentu jsou leptány dvěma demografickými kyselinami. Jednou z nich je stárnutí evropského obyvatelstva. Druhou pak příliv imigrantů ze zemí, které se zakrátko stanou členskými státy Evropské unie, a ze zemí stojících mimo ni.
Ve své poslední knize Boj s chudobou v USA a v Evropě: Svět odlišnosti rozebíráme s Edwardem Glaeserem, proč je sociální stát v Evropě o tolik štědřejší než v USA. Jedním z důležitých vysvětlení je mnohem vyšší rasová různorodost v USA oproti homogennější kontinentální západní Evropě.
Vezměme v úvahu toto: podle projektu World Value Survey se 60% Američanů domnívá, že chudí lidé jsou „líní", zatímco v Evropě zastává tento názor jen 26% obyvatel. Není nijak překvapivé, že lidé s podobným přesvědčením se ve větší míře stavějí proti přerozdělování a sociální péči, a získané důkazy naznačují, že v USA se lidé zaujímající více „protimenšinové" postoje rovněž stavějí záporněji k přerozdělování a s vyšší pravděpodobností budou mít menší soucit s chudými.