LONDÝN – Sdělovací prostředky neustále přinášejí zprávy o tom, jak mohou každodenní aktivity poškodit naše zdraví. Možná nejdalekosáhlejší, byť zanedbávané globální riziko přitom pramení z genderových norem.
Navzdory drtivé síle důkazů, že genderově založené stereotypy a očekávání mohou mít nepříznivý dopad na zdraví, se zdravotnické otázky související s rozdíly mezi pohlavími do značné míry opomíjejí nebo špatně chápou a mezinárodní zdravotnické organizace často omezují své genderově zaměřené úsilí na ženy nebo ještě úžeji na matky. Podle údajů Světové zdravotnické organizace přitom ve všech zemích světa s výjimkou tří mohou ženy očekávat, že budou žít déle než muži, a to až o sedm let v případě Japonska nebo o pouhý rok v případě chudších států subsaharské Afriky.
Delší očekávaná délka života žen se už dlouho dává do souvislosti s „biologickými predispozicemi“, přičemž se uplatňují různé teorie, například že nižší hladina železa v krvi poskytuje ženám lepší ochranu nebo že v mužském chromozomu Y nejsou přítomny „extra“ geny. Některé nejevidentnější faktory zkracující životy mužů však lze nalézt v prozaičtější, byť politicky citlivé oblasti: v rozdílech mezi „přijatelným“ chováním u mužů a u žen, jak je diktuje společnost a zvýrazňuje trh.
LONDÝN – Sdělovací prostředky neustále přinášejí zprávy o tom, jak mohou každodenní aktivity poškodit naše zdraví. Možná nejdalekosáhlejší, byť zanedbávané globální riziko přitom pramení z genderových norem.
Navzdory drtivé síle důkazů, že genderově založené stereotypy a očekávání mohou mít nepříznivý dopad na zdraví, se zdravotnické otázky související s rozdíly mezi pohlavími do značné míry opomíjejí nebo špatně chápou a mezinárodní zdravotnické organizace často omezují své genderově zaměřené úsilí na ženy nebo ještě úžeji na matky. Podle údajů Světové zdravotnické organizace přitom ve všech zemích světa s výjimkou tří mohou ženy očekávat, že budou žít déle než muži, a to až o sedm let v případě Japonska nebo o pouhý rok v případě chudších států subsaharské Afriky.
Delší očekávaná délka života žen se už dlouho dává do souvislosti s „biologickými predispozicemi“, přičemž se uplatňují různé teorie, například že nižší hladina železa v krvi poskytuje ženám lepší ochranu nebo že v mužském chromozomu Y nejsou přítomny „extra“ geny. Některé nejevidentnější faktory zkracující životy mužů však lze nalézt v prozaičtější, byť politicky citlivé oblasti: v rozdílech mezi „přijatelným“ chováním u mužů a u žen, jak je diktuje společnost a zvýrazňuje trh.