Všechny současné celosvětové krize - konflikty, HIV/AIDS, nezaměstnanost - mají jednoho společného jmenovatele: všechny zasahují mladé lidi, kteří nesou na svých bedrech zoufalství těchto problémů, ale kteří zároveň představují do značné míry nevyužitý zdroj změny.

Mnohým z nás může svět připadat jako staré místo. Přesto žije v šestimiliardové celosvětové populaci 2,8 miliardy lidí mladších 25 let. Devět z deseti těchto mladých lidí žije v rozvojových zemích. Nezosobňují pouze budoucnost, nýbrž také přítomnost.

Právě proto se 170 mládežnických předáků z 82 zemí schází tento týden v Sarajevu na pozvání Světové banky, Evropského fóra mládeže a skautského hnutí. Nejde přitom jen o jednu z mnoha schůzek, nýbrž o setkání skupiny, která je nejvíce ohrožena a zároveň představuje klíč k řešení rozvojových problémů světa.

Vezměme si například problém viru HIV a nemoci AIDS: z 40 milionů lidí žijících s HIV/AIDS jich více než čtvrtinu tvoří mládež. Plných 121 milionů dětí ve školním věku nechodí do školy a více než polovinu z tohoto počtu představují dívky - většina se jich nikdy nenaučí číst a psát.

Mládež je navíc znepokojivě často vtahována do konfliktů po celém světě, ať už v roli obětí, anebo - což je neméně tragické - v roli vojáků. Podle nové zprávy Mezinárodní organizace práce více než polovina mladých lidí v produktivním věku nemá práci. Absence zaměstnání může vést k rostoucí sklíčenosti a beznaději v takovém měřítku, že výsledné sociální a politické vření by mohlo učinit zítřejší svět mnohem méně stabilním a bezpečným, než je ten dnešní.

Jedna věc je jistá: staré recepty na staré problémy nezaberou. Je třeba věnovat větší úsilí - ve formě výzkumu i zdrojů - lepšímu pochopení tužeb a aspirací mladých lidí. Ti koneckonců žijí v hluboce matoucí době.

Mladí lidé jsou dnes v důsledku globalizace více vystaveni okolnímu světu. Většina z nich však do něj nemá přístup. Stali se tak součástí podivného paradoxu, který je v rozvojovém světě všudypřítomný: v afrických vesnicích si mladí lidé mohou koupit coca-colu, ale nemají čistou vodu. V malých asijských městečcích se mládež těší přístupu na internet a celý svět jí leží u konečků prstů. Vízové režimy však mladým neumožňují příliš daleko cestovat.

Tyto nerovnováhy dané globalizací musíme řešit, avšak současně musíme využívat příležitostí, které s sebou globalizace nese. Je ku prospěchu celého světa, že stále více mladých lidí sdílí díky internetu hudbu a kulturu. Musíme najít způsoby, jak toho využít, aby se mladí lidé mohli stát nositeli míru a harmonie.

Sarajevská konference představuje krok správným směrem. Jejími tématy jsou vzdělání, prevence a řešení konfliktů, riskantní chování a zaměstnávání mládeže. Mladí zástupci chápou, že tyto otázky jsou očividně navzájem provázané. Lepší povědomí o společných problémech by mělo podnítit větší aktivitu při vývoji programů, které vycházejí vstříc potřebám mladých.

Obavy dnešních mladých lidí jsou upřímné a naléhavé. Za 25 let budou žít v rozvojovém světě dvě miliardy dalších lidí, kteří se na naší planetě narodí. Své priority musíme nastavit tak, aby uspokojovaly jejich potřebu větších příležitostí, vyššího počtu pracovních míst a sociální spravedlnosti.