0

Postavme mládež do popředí

Všechny současné celosvětové krize - konflikty, HIV/AIDS, nezaměstnanost - mají jednoho společného jmenovatele: všechny zasahují mladé lidi, kteří nesou na svých bedrech zoufalství těchto problémů, ale kteří zároveň představují do značné míry nevyužitý zdroj změny.

Mnohým z nás může svět připadat jako staré místo. Přesto žije v šestimiliardové celosvětové populaci 2,8 miliardy lidí mladších 25 let. Devět z deseti těchto mladých lidí žije v rozvojových zemích. Nezosobňují pouze budoucnost, nýbrž také přítomnost.

Erdogan

Whither Turkey?

Sinan Ülgen engages the views of Carl Bildt, Dani Rodrik, Marietje Schaake, and others on the future of one of the world’s most strategically important countries in the aftermath of July’s failed coup.

Právě proto se 170 mládežnických předáků z 82 zemí schází tento týden v Sarajevu na pozvání Světové banky, Evropského fóra mládeže a skautského hnutí. Nejde přitom jen o jednu z mnoha schůzek, nýbrž o setkání skupiny, která je nejvíce ohrožena a zároveň představuje klíč k řešení rozvojových problémů světa.

Vezměme si například problém viru HIV a nemoci AIDS: z 40 milionů lidí žijících s HIV/AIDS jich více než čtvrtinu tvoří mládež. Plných 121 milionů dětí ve školním věku nechodí do školy a více než polovinu z tohoto počtu představují dívky - většina se jich nikdy nenaučí číst a psát.

Mládež je navíc znepokojivě často vtahována do konfliktů po celém světě, ať už v roli obětí, anebo - což je neméně tragické - v roli vojáků. Podle nové zprávy Mezinárodní organizace práce více než polovina mladých lidí v produktivním věku nemá práci. Absence zaměstnání může vést k rostoucí sklíčenosti a beznaději v takovém měřítku, že výsledné sociální a politické vření by mohlo učinit zítřejší svět mnohem méně stabilním a bezpečným, než je ten dnešní.

Jedna věc je jistá: staré recepty na staré problémy nezaberou. Je třeba věnovat větší úsilí - ve formě výzkumu i zdrojů - lepšímu pochopení tužeb a aspirací mladých lidí. Ti koneckonců žijí v hluboce matoucí době.

Mladí lidé jsou dnes v důsledku globalizace více vystaveni okolnímu světu. Většina z nich však do něj nemá přístup. Stali se tak součástí podivného paradoxu, který je v rozvojovém světě všudypřítomný: v afrických vesnicích si mladí lidé mohou koupit coca-colu, ale nemají čistou vodu. V malých asijských městečcích se mládež těší přístupu na internet a celý svět jí leží u konečků prstů. Vízové režimy však mladým neumožňují příliš daleko cestovat.

Tyto nerovnováhy dané globalizací musíme řešit, avšak současně musíme využívat příležitostí, které s sebou globalizace nese. Je ku prospěchu celého světa, že stále více mladých lidí sdílí díky internetu hudbu a kulturu. Musíme najít způsoby, jak toho využít, aby se mladí lidé mohli stát nositeli míru a harmonie.

Support Project Syndicate’s mission

Project Syndicate needs your help to provide readers everywhere equal access to the ideas and debates shaping their lives.

Learn more

Sarajevská konference představuje krok správným směrem. Jejími tématy jsou vzdělání, prevence a řešení konfliktů, riskantní chování a zaměstnávání mládeže. Mladí zástupci chápou, že tyto otázky jsou očividně navzájem provázané. Lepší povědomí o společných problémech by mělo podnítit větší aktivitu při vývoji programů, které vycházejí vstříc potřebám mladých.

Obavy dnešních mladých lidí jsou upřímné a naléhavé. Za 25 let budou žít v rozvojovém světě dvě miliardy dalších lidí, kteří se na naší planetě narodí. Své priority musíme nastavit tak, aby uspokojovaly jejich potřebu větších příležitostí, vyššího počtu pracovních míst a sociální spravedlnosti.