Friday, October 31, 2014
0

Ropná cesta vzhůru

IRVING, TEXAS – Když se nedávno sešli ve Vídni členové sdružení OPEC, nepodařilo se Saúdům ovládnout jednání, produkční strop OPEC zůstal beze změny a členské země si nyní stanovují vlastní úroveň produkce. Řeči o rozpadu OPEC jsou však předčasné. Koneckonců tato organizace přežila velké války, bezpočet diplomatických sporů i dvě velká zhroucení trhu. Tajemství přežití OPEC se ve skutečnosti neskrývá v její síle, nýbrž v její slabosti.

Pro aktuálně působící tržní síly OPEC je a vždy bude bezvýznamnou organizací, nehledě na případné třenice. OPEC nikdy neměla tržní sílu, avšak Saúdská Arábie ji má a saúdská tržní síla byla vždy mylně přisuzována OPEC.

Saúdům se nedávné jednání nelíbilo. Rozhodli se jít vlastní cestou. Mohou být úspěšní? Odpověď zní ne. Nedávné rozhodnutí osmadvacetičlenné Mezinárodní energetické agentury uvolnit ropu ze strategických rezerv to dokazuje.

Celosvětový trh s ropou se stal rozlehlým mořem produkujícím vlastní bouřky, což zaručuje, že toto moře bude neustále růst. Podíváme-li se na nedávné dějiny, můžeme identifikovat čtyři faktory, které nadále poženou ceny ropy výše, pokud nějaké velké zemětřesení nesrazí trh na kolena.

Prvním faktorem je vztah mezi cenami ropy a hospodářským růstem v zemích produkujících ropu. Vyšší ceny vyvolávají v těchto zemích vyšší růst, což spolu s populačním boomem vede k vyšší domácí spotřebě energie. Tím se snižuje vývoz ropy, což žene její cenu ještě výše. Pouze velká recese by mohla tento cyklus narušit; jinak směřujeme k energetické krizi. Ceny samozřejmě nemohou růst donekonečna – jejich zvýšení omezí poptávku.

Růst poptávky po energiích už nyní vede k nedostatku energie v zemích produkujících ropu, u nichž se očekává, že letos v létě sníží export. V elektrárnách se bude spalovat více surové ropy, v soukromých generátorech se bude spalovat více nafty a ve sportovně užitkových vozech od Rijádu po Kuvajt City se bude během výpadků elektřiny spalovat více benzinu, protože jediným místem, kde se lze ochladit, se stane jedoucí automobil.

Za druhé existuje vztah mezi cenami ropy a potřebou diverzifikace příjmů v zemích produkujících ropu. S růstem cen se navzdory veškerému úsilí o diverzifikaci ekonomiky zvyšuje závislost těchto zemí na ropném sektoru. V rámci boje proti důsledkům takové závislosti investují tyto země ropné příjmy do jiných sektorů, takže ropný sektor si musí vystačit s malými investicemi. A když se pak celosvětová poptávka po ropě zvýší, není dost kapacit pro její uspokojení – a tento cyklus pokračuje až do chvíle, kdy se poptávka zhroutí.

Rétorika energetické nezávislosti v zemích spotřebovávajících ropu situaci ještě zhoršuje: země produkující ropu budují energeticky intenzivní průmyslová odvětví, aby zajistila pro svou ropu trh, jakmile se odběratelské země od dovážené ropy odstřihnou. Mají v úmyslu exportovat ropu obsaženou v jiných produktech, jako jsou petrochemické výrobky, plasty, hliník atd. Navíc mohou takové provozy vybudovat rychleji, než odběratelské země stačí vytvořit alternativy k dovozu ropy, což budoucí nedostatek ještě prohloubí. I v tomto případě vyšší ceny omezí celosvětovou poptávku po ropě, ale k tomu dojde až po období hospodářských nesnází v některých regionech světa.

Třetím faktorem je začarovaný kruh cen ropy a hodnoty amerického dolaru. Vyšší ceny ropy zvyšují obchodní schodky Spojených států a ty zase snižují hodnotu dolaru. Vzhledem k nepřímo úměrnému vztahu mezi cenami ropy a dolarem tlačí slabší dolar ceny ropy vzhůru, což dále zvyšuje obchodní schodek a vyvíjí větší tlak na pokles dolaru. Ceny ropy budou pokračovat v růstu tak dlouho, až se zhroutí poptávka. Statistické důkazy naznačují, že tento vztah se oslabí, jakmile se zotaví trh nemovitostí, avšak to je stále ještě dlouhodobá vyhlídka.

A konečně existuje vztah mezi cenami ropy a fiskální a měnovou politikou v zemích dovážejících ropu. Ve snaze bojovat proti dopadům vysokých cen ropy přijímají odběratelské země expanzivní hospodářskou politiku, snižují úrokové sazby a zvyšují vládní výdaje. To umožňuje setrvalý hospodářský růst i s vysokými cenami ropy. Pokračující růst však zvyšuje poptávku po ropě, což zvedá ceny ještě výše. Alternativou k měnové a fiskální expanzi je recese, po jejímž příchodu přestanou ceny ropy stoupat.

Vzhledem k současnému chaosu na Blízkém východě, ztrátě libyjské a jemenské ropy a stoupající poptávce po energiích v zemích produkujících ropu by mělo jakékoliv zvýšení vývozu saúdské ropy jen omezený dopad na trh. Na produkci ropy nezáleží; záleží na jejím vývozu, což znamená, že ohlášené zvyšování ropné produkce je z hlediska cen irelevantní. Bez ohledu na to, o čem rozhodnou OPEC nebo její členové, zde popsané zlověstné cykly pravděpodobně podpoří vývoj světových cen ropy na úroveň 70 až 90 dolarů za barel.

Členové OPEC i politici v zemích dovážejících ropu by přitom měli mít na paměti, že nic neléčí vysoké ceny lépe než vysoké ceny.

Hide Comments Hide Comments Read Comments (0)

Please login or register to post a comment

Featured