2

Važme si dobře fungujícího státu

MADRID – Vítězství demokracie a tržní ekonomiky – onen „konec dějin“, jak to slavně označil americký politický filozof Francis Fukuyama –, které mělo být po pádu Berlínské zdi nevyhnutelné, se záhy ukázalo jako pouhý přelud. Po čínské intelektuální piruetě s cílem udržet vládu jedné strany a současně přijmout za své kapitalistické krédo však vykladači dějin přesunuli pozornost na ekonomiku: ne všichni budou svobodní a mít možnost volit vlastní vládu, avšak kapitalistická prosperita zavládne celosvětově.

Hospodářský rozvrat otřásající Evropou, eroze střední vrstvy na Západě a prohlubující se sociální nerovnost na celém světě dnes nicméně podkopávají vyhlídky kapitalismu na všeobecné vítězství. Padají nelehké otázky: Je kapitalismus, jak ho známe, odsouzen k zániku? Přestal být trh schopen vytvářet prosperitu? Je čínská verze státního kapitalismu alternativním a potenciálně vítězným paradigmatem?