PRINCETON – Každý dnes ví, že prožíváme nejhorší hospodářskou krizi od 30. let minulého století. Protekcionistické reakce jsou bohužel důvěrně známé: protesty proti zahraničním pracovníkům, požadavky na ochranu obchodu a finanční nacionalismus, který se snaží omezit tok peněz přes hranice států.
Ve 30. letech však hospodářský nacionalismus nebyl jedinou možnou reakcí. Mnozí lidé začali za vhodnou odpověď na depresi považovat regionální integraci.
Typ integrace, který se vynořuje v�době hospodářské krize, však bývá často destruktivní. Nejodpudivější verze regionalismu 30. let přišly z�Německa a Japonska a nepředstavovaly nic jiného než praktické rozšíření jejich moci na zranitelné sousedy, kteří byli donuceni k�obchodní a finanční závislosti na základě německého Grosswirtschaftsraumu („velkého hospodářského prostoru“) nebo jeho japonského ekvivalentu, Sféry společného rozkvětu velké východní Asie. V�důsledku hrůz ze 30. let vzbuzují koncepce typu „velké východní Asie“ dodnes značné podezření.
PRINCETON – Každý dnes ví, že prožíváme nejhorší hospodářskou krizi od 30. let minulého století. Protekcionistické reakce jsou bohužel důvěrně známé: protesty proti zahraničním pracovníkům, požadavky na ochranu obchodu a finanční nacionalismus, který se snaží omezit tok peněz přes hranice států.
Ve 30. letech však hospodářský nacionalismus nebyl jedinou možnou reakcí. Mnozí lidé začali za vhodnou odpověď na depresi považovat regionální integraci.
Typ integrace, který se vynořuje v�době hospodářské krize, však bývá často destruktivní. Nejodpudivější verze regionalismu 30. let přišly z�Německa a Japonska a nepředstavovaly nic jiného než praktické rozšíření jejich moci na zranitelné sousedy, kteří byli donuceni k�obchodní a finanční závislosti na základě německého Grosswirtschaftsraumu („velkého hospodářského prostoru“) nebo jeho japonského ekvivalentu, Sféry společného rozkvětu velké východní Asie. V�důsledku hrůz ze 30. let vzbuzují koncepce typu „velké východní Asie“ dodnes značné podezření.