V srpnu 2001 sdělil prezident George W. Bush Američanům, že se obává „kultury, která devalvuje život“, a že se domnívá, že jako prezident Spojených států má „důležitou povinnost podporovat a podněcovat úctu k životu v Americe i na celém světě“.
Toto přesvědčení stálo v pozadí Bushova odmítnutí věnovat prostředky federální vlády na výzkum kmenových buněk, který by mohl zahrnovat ničení lidských embryí. Ačkoliv Bushova administrativa připustila, že podle některých vědců by výzkum kmenových buněk mohl nabídnout nové metody léčby nemocí postihujících 128 milionů Američanů, z Bushova pohledu ani tato vyhlídka očividně neospravedlňovala ničení lidských embryí.
Minulý měsíc namířily vojenské jednotky, kterým týž prezident velí, raketu na dům v Damadole, pákistánské vesnici nedaleko od afghánských hranic. Při útoku zahynulo osmnáct lidí, z toho pět dětí. Cíl útoku a muž číslo dvě sítě al-Káida Ajmán Zavahrí mezi mrtvými nebyl, ačkoliv několik méně významných zástupců této teroristické organizace údajně ano.
V srpnu 2001 sdělil prezident George W. Bush Američanům, že se obává „kultury, která devalvuje život“, a že se domnívá, že jako prezident Spojených států má „důležitou povinnost podporovat a podněcovat úctu k životu v Americe i na celém světě“.
Toto přesvědčení stálo v pozadí Bushova odmítnutí věnovat prostředky federální vlády na výzkum kmenových buněk, který by mohl zahrnovat ničení lidských embryí. Ačkoliv Bushova administrativa připustila, že podle některých vědců by výzkum kmenových buněk mohl nabídnout nové metody léčby nemocí postihujících 128 milionů Američanů, z Bushova pohledu ani tato vyhlídka očividně neospravedlňovala ničení lidských embryí.
Minulý měsíc namířily vojenské jednotky, kterým týž prezident velí, raketu na dům v Damadole, pákistánské vesnici nedaleko od afghánských hranic. Při útoku zahynulo osmnáct lidí, z toho pět dětí. Cíl útoku a muž číslo dvě sítě al-Káida Ajmán Zavahrí mezi mrtvými nebyl, ačkoliv několik méně významných zástupců této teroristické organizace údajně ano.