Jedenáct let po úvodním připojení se k celosvětové síti World Wide Web (WWW) hlídají čínský přístup k internetu stále firewally zabudované v proxy serverech, které se ukázaly jako praktičtější a neprostupnější než berlínská zeď. Růst poptávky po širokopásmovém připojení navíc přinesl spuštění „Projektu Ťin Tun“ (Zlatý štít), automatického digitálního systému veřejného dozorování v ceně 800 milionů dolarů, který pomůže prodloužit komunistickou vládu tím, že odepře čínskému lidu právo na informace.

„Zlatý štít“ je založen na principu, že „zatímco ctnost se zvýší o jednu stopu, neřest se zvýší o deset“. S pomocí systémů vyvinutých západními zpravodajskými agenturami tak Čína ukovala virtuální meč, který hrozí zablokovat cestu k demokracii.

Internetové „brány“ v Číně převážně dozorují a filtrují politické informace. Mezi jejich technické funkce patří blokování zámořských webových stránek, filtrování obsahu a klíčových slov na webových stránkách, monitorování e-mailů a internetových kaváren, napadání osobních počítačů, rozesílání virů a propojování se s monitorovacími systémy Úřadů pro veřejnou bezpečnost. Místo aby se stal internet zvěstovatelem nové éry svobody, umožňuje čínským orgánům zdokonalovat totalitní kontrolu způsobem, proti němuž jsou vládci z románu 1984 George Orwella břídilové.

Od 15. dubna tohoto roku monitoruje pokročilý vědecko-technický systém „Zlatého štítu“ každou myšlenku a počin těch Číňanů, kteří používají internet. Orwell již ovšem nedokázal předpovědět skutečnost, že toho čínská vláda dosáhne s pomocí západních demokracií.

Čína je dnes jedinou zemí na světě, která vtělila do zákona koncept „webového politického zločince“. Publikování článků na internetu může znamenat „páchání trestné činnosti“ a „radikální názory“ mohou skončit uvězněním. Skuteční zločinci, totiž vedoucí pracovníci firem Nortel, Cisco a Sun Microsystems, které tento neblahý systém kontroly myšlenek vybudovaly, to však budou mít do vězení vždy stejně daleko, jako je to do něj daleko z pětihvězdičkových čínských hotelů.

Od roku 2000, kdy byl za podněcování podvratných akcí uvězněn první čínský webový zločinec, spisovatelka Lin Chaj-jin, až po nedávné zatčení spisovatele Š´ Tchaa skončilo kvůli vyjadřování vlastních názorů za mřížemi více než 100 nezávislých intelektuálů. Monitorování internetu stojí rovněž za neustálým vzestupem počtu členů hnutí Fa-lun Kung popravených státem – k 18. dubnu dosahoval jejich počet 1 692.

Internetová komunikace v moderní Číně je plná nástrah a pastí: uživatelsky příjemná prostředí webových stránek, snadno kliknutelné ikony a symboly výrazů obličeje, pohledné ženské hvězdy v onlinových inzerátech a neustále aktualizované mezinárodní zprávy vybízejí uživatele, aby se rovněž zúčastnili a vyjádřili vlastní názory. Sotva se však něčí prsty dotknou klávesnice, „demokracie kuchyňského stolu“ v podobě webu rázem přestává existovat – uživatel může zjistit, že vstoupil do pasti, poněvadž internetová policie monitoruje každé napsané slovo.

V zemi, kde je svoboda vyjadřování už půl století nedosažitelná, se internet zpočátku projevoval jako dar z nebes: lidé do něj investovali svůj zápal a vytvářeli webové a domovské stránky. Dnes tito lidé zjišťují, že jsou vystaveni Úřadům pro veřejnou bezpečnost.

Například webová stránka Democracy and Freedom byla v posledních třech letech dočasně uzavřena nebo zablokována třiačtyřicetkrát. Její rozsáhlé zpravodajství o smrti Čao C´-janga, reformně orientovaného předáka z osmdesátých let minulého století, který byl vězněn za své výhrady vůči masakru na náměstí Tchien-an-men v červnu 1989, si nakonec vynutilo její kapitulaci před mocí „Zlatého štítu“. Dnes činí průměrná onlinová životnost proxy serverů v Číně pouhých 30 minut a v zemi bylo uzavřeno 17 000 internetových kaváren. Onlinová filtrovací technologie pak dokáže blokovat nebo zachycovat e-maily přibližně 80 milionů čínských „netizenů“.

Jelikož se internetové chatovací místnosti a osobní e-maily staly pro mnoho Číňanů nezbytností, zdokonalování internetového dozoru rovněž nabírá tempo. V důsledku toho dnes budou myslitelé přistiženi při vyjadřování „neschválených“ názorů s mnohem vyšší pravděpodobností, než tomu bylo během osmdesátých a počátkem devadesátých let, kdy undergroundové publikace sloužily jako hlavní kanál svobodného vyjadřování.

Třebaže se dostupnost internetu v Číně rychle zvyšuje, schopnost komunistické strany ho cenzurovat roste díky západní technologii ještě rychleji. Strana o takovém druhu dozoru snila již od revolučních dní. Diktatura je v Číně nejen bezpečně zakotvena, ale – přinejmenším prozatím – dokonce přešla do ofenzivy.

Ovšem ne navždy. Ačkoliv je „Projekt Zlatý štít“ největší samostatnou investicí komunistické strany na ideologickém poli od roku 1949, kdy strana získala kontrolu nad Čínou, zároveň pravděpodobně půjde o poslední velkou sázku před jejím kolapsem. Podobně jako berlínská zeď mohou být čínské restrikce internetu technicky zdatné, avšak stále hájí nehájitelné a udržují neudržitelné.