Za dramaticky nepříznivých okolností Mexiko konečně minulý pátek získalo nového prezidenta. Felipe Calderón složil služební přísahu, vystaven hněvu levicové opozice za to, že přelstil stranu Partido de la Revolución Democrática (PRD) a jejího lídra Andrése Manuela Lópeze Obradora, třebaže sám zaplatil vysokou cenu. Všechny televizní stanice a přední stránky novin po celém světě šířily tentýž titulek: „Nový mexický prezident inaugurován za chaosu a pěstních soubojů.“
Mexické instituce vydržely – jen taktak – nápor prakticky povstalecké levicové opozice, jež si marně umanula přerušit Calderónovu inauguraci, i rozzuřené Partido Revolucionario Institucional (PRI), čím dál silněji rozhodnuté nechat Calderóna do úřadu nastoupit a poté bídně selhat. Calderón na cestě k prezidentství působivě zdolal zdánlivě nepřekonatelné překážky, přesto zápas za vládu nad Mexikem a jeho transformaci teprve začal.
Většina mexických komentátorů se domnívá, že by pro Calderóna mělo být relativně snadné dosáhnout zlepšení oproti předchozímu volebnímu období, kdy si prezident Vicente Fox přivodil nezdar z velké části sám. Mexiko potřebuje růst zhruba dvakrát vyšším tempem než za Foxe (pouhá 2% ročně). Dokáže-li Calderón posílit právní řád a využít svých značných politických dovedností k dosažení dohody s PRI o strukturálních hospodářských reformách, bude úspěšný.
Za dramaticky nepříznivých okolností Mexiko konečně minulý pátek získalo nového prezidenta. Felipe Calderón složil služební přísahu, vystaven hněvu levicové opozice za to, že přelstil stranu Partido de la Revolución Democrática (PRD) a jejího lídra Andrése Manuela Lópeze Obradora, třebaže sám zaplatil vysokou cenu. Všechny televizní stanice a přední stránky novin po celém světě šířily tentýž titulek: „Nový mexický prezident inaugurován za chaosu a pěstních soubojů.“
Mexické instituce vydržely – jen taktak – nápor prakticky povstalecké levicové opozice, jež si marně umanula přerušit Calderónovu inauguraci, i rozzuřené Partido Revolucionario Institucional (PRI), čím dál silněji rozhodnuté nechat Calderóna do úřadu nastoupit a poté bídně selhat. Calderón na cestě k prezidentství působivě zdolal zdánlivě nepřekonatelné překážky, přesto zápas za vládu nad Mexikem a jeho transformaci teprve začal.
Většina mexických komentátorů se domnívá, že by pro Calderóna mělo být relativně snadné dosáhnout zlepšení oproti předchozímu volebnímu období, kdy si prezident Vicente Fox přivodil nezdar z velké části sám. Mexiko potřebuje růst zhruba dvakrát vyšším tempem než za Foxe (pouhá 2% ročně). Dokáže-li Calderón posílit právní řád a využít svých značných politických dovedností k dosažení dohody s PRI o strukturálních hospodářských reformách, bude úspěšný.