Vážení pánové,

Již za necelé tři měsíce budeme vědět, kdo z Vás vyzve prezidenta Bushe na souboj. V tuto chvíli však svůj dopis adresuji Vám všem. Velice mi záleží na tom, abyste mi popřáli sluchu Vy i Vaši spolehliví poradci a zejména americký lid. Věřím, že tomuto poselství budete přikládat jistou váhu.

Pociťujete, jak se domnívám, že svět je v zajetí sílícího antiamerikanismu. To ale není úplně pravda. Píši tento dopis jako občan světa; s nikým jsem se sice neradil, ale jsem přesvědčen, že mi nebude nikdo odporovat. Globální vůdcovská role Ameriky je politicky i vojensky nesporná. Je tedy skutečností.

Z kulturního hlediska dnes ve světě existují tři nároky na globální vůdcovství: ze strany Číny, muslimského světa a Západu. Vzhledem k tomu, že Evropa byla natolik hloupá, že se zničila ve dvou světových válkách, nárok Západu na světovou vůdcovskou úlohu přísluší Vám, Američanům.

Skutečnost, že Spojené státy pod vedením neprůkazně zvolené administrativy naplňují tuto vůdcovskou úlohu nebezpečným způsobem, nás nepřiměje, abychom v této věci měnili názor. Věříme - a hovořím za drtivou většinu obyvatel světa -, že tuto vůdcovskou roli dokáže zastávat jen skutečná demokracie. Tváří v tvář ostatním nárokům a alternativám jsme cele proameričtí.

Avšak Bushova administrativa nás děsí. Koncepce preventivní války vede k rozpoutání střetu civilizací, jež byl předpovězen již před deseti lety a jemuž je nezbytné zabránit. K muslimské víře se hlásí miliarda mužů a žen po celém světě. Pět procent z nich vyhlásilo válku naší civilizaci a jsou odhodláni podílet se na vraždění, aby skoncovali s dominancí Západu. Devadesát pět procent muslimů, včetně většiny jejich náboženských vůdců, si nepřeje nic jiného než žít v míru a skoncovat s dlouhotrvajícím ponižováním islámu. Toho lze dosáhnout jedině zavedením demokracie do muslimského světa a jejím rozvojem.

S terorismem je třeba bojovat tím, že budeme tyto dvě složky muslimského světa oddělovat, nikoliv je sbližovat. V sázce je bezpečnost lidstva.

Ve světě je mnoho věcí v nepořádku a Amerika nemůže vyřešit všechny problémy sama. Prezidentem Bushem prosazené odstoupení Ameriky od všech významných světových jednání - o odzbrojení, šíření jaderných zbraní, odstranění daňových rájů vysávajících peníze ze sociálně odpovědných států, o mezinárodním organizovaném zločinu, změnách klimatu, úloze Organizace spojených národů při zachovávání míru a o boji proti chudobě v Africe a dalších regionech - zvyšuje počet rizik, která visí nad planetou, již všichni obýváme.

Mnozí z nás si uvědomují a chápou, že úžasný hospodářský úspěch Ameriky, který trvá již více než celé století, Vás zbavil zájmu o okolní svět, obzvláště během volebních kampaní. Ačkoliv ostatní země nebyly dosud z různých důvodů schopné srovnat krok s Vaší materiální úspěšností, není to důvodem k závisti. Avšak fakt amerického nezájmu o okolní svět je důvodem ke znepokojení.

Problémy světa se budou zhoršovat, nebudeme-li se jim věnovat, a nevyhnutelně postihnou Vaši vládu. Budete potřebovat podporu, důvěru a přátelství ostatních. Proč se tedy nepokusit o novinku a nevnést téma světa a jeho potíží do předvolební kampaně? Přinejmenším dvě třetiny, ne-li tři čtvrtiny obyvatel planety touží po míru, bezpečnosti a udržitelném rozvoji - a proto tedy také po dojednání řešení globálních konfliktů.

Všichni naději na naplnění této touhy přinášíte. Za několik měsíců zbude jen jediný z Vás - muž, který se letos v listopadu postaví prezidentu Bushovi. Avšak jeho záležitost bude i záležitostí milionů, ba miliard lidí po celém světě. Podpora většiny lidstva může být ve volební kampani zásadním argumentem. Těch, kdo k Vám vzhlížejí s nadějí, že se ujmete jejich věci, jsou téměř nespočetné zástupy.

Ve jménu civilizace, porážku si nemůžete dovolit.

Hodně štěstí,

Michel Rocard