Berlín – NATO potřebuje novou strategii. My, pět bývalých náčelníků štábu, jsme nedávno publikovali brožuru obsahující návrhy na takovou novou strategii a na komplexní program změny.

Proč je nová strategie potřebná? Současná „Strategická koncepce“ NATO byla přijata roku 1999, ale svět se od té doby významně změnil. Tehdy bylo NATO regionální aliancí, která se soustřeďovala na reaktivní obranu území účastníků Smlouvy. Reakce ale už nestačí; nejnaléhavějším dnešním úkolem je prevence krizí, ozbrojených konfliktů a válek, což může vyžadovat, aby se prvotní opatření neprováděla vojenskými prostředky.

NATO se navíc na své konferenci v Praze roku 2002 shodlo, že bude jednat tam, „kde to je nezbytné“, takže od vymezení působnosti na obranu území účastníků Smlouvy už ustoupilo. Konečně, zatímco ponaučení, které jsme získali od teroristických útoků z 11. září 2001, naznačují, žádný z dnešních konfliktů nelze zvládnout pouze vojenskými prostředky, nástroje NATO jsou výhradně vojenské. Každá účinná strategie NATO pro budoucnost musí zahrnovat rozvoj a uplatnění dalších prostředků.

Námi navrhovaná strategie nepřijímá regionální zaměření současné Strategické koncepce NATO či Evropské strategické studie, nýbrž je ve svém výhledu globální. Snaží se konfliktům bránit tím, že odstraňuje jejich příčiny. Je zřejmé, že to je třeba dělat v prvé řadě využitím nevojenských prostředků, a to proaktivním – nikoli reaktivním – způsobem. Tato strategie uplatňuje vzestupné i sestupné řízení moci a využívá všech nástrojů politiky a měkké i tvrdé moci. Podtrhuje však, že nasazení vojenské síly musí zůstávat nejzazším východiskem, což ale neznamená že nutně posledním.

Strategie, již navrhujeme, je svou podstatou obranná. Jejím záměrem je chránit státy NATO. To nemůže uniknout nikomu, kdo si pojednání přečte ( www.worldsecuritynetwork.com/documents/3eproefGrandStrat(b).pdf ). Využívá modulárního přístupu k aliancím tím, že sjednocuje možnosti různých mezinárodních organizací i zemí, které nejsou členy NATO ani jiné aliance. Dále vyžaduje vytrvalé naplňování závazku, dokud není dosaženo předem určeného cíle, který není stanoven kvůli územním ziskům ani se protivníkovi nesnaží vnutit politický řád, jemuž by NATO dávalo přednost.

Jde o koncepci obecnou, ale nejlépe by ji dokázalo využít skutečně reformované NATO. Vzhledem k tomu, že vojenské prostředky už nestačí, zdůrazňujeme obrovský význam zlepšení spolupráce mezi NATO, Organizací spojených národů a Evropskou unií. NATO musí najít způsoby jak využít nástrojů a prostředků, jež mají k dispozici ostatní mezinárodní organizace. Za tímto účelem je třeba zlepšit obzvlášť spolupráci mezi NATO a EU. OSN bude také nadále hrát významnou úlohu, neboť jde o jediný orgán, který může legalizovat intervence – ať už vojenské, či nevojenské – ve všech případech, kdy nejde pouze o sebeobranu.

Klíčovou věcí je přesvědčit vlády členských států NATO – zejména Evropany –, o potřebě zlepšit jejich povědomí o současných a budoucích výzvách a posílit jejich politické odhodlání uskutečnit některá z doporučených opatření. Neděláme si iluze a nemáme vysoká očekávání, avšak bude-li NATO pokračovat v rozšiřování, aniž by mělo dostatek schopností plnit své závazky ohledně obrany rozšířeného území účastníků Smlouvy, bude riskovat, že se stane prázdnou aliancí.

Konkrétně v současnosti NATO stojí před závažnou výzvou v Afghánistánu, kde NATO maří svou naději na úspěch dobrovolně přijatými omezeními. Obecněji se den ze dne zvětšuje mezera mezi misemi, jejichž plnění se od NATO žádá, a prostředky, jež k řešení těchto výzev má.

Nechceme být normativní, ale považujeme za svou povinnost promluvit a vyzvat ke změně, neboť jsme pevně přesvědčeni, že na výzvy naší doby neexistuje lepší odpověď než energická a silná transatlantická aliance. Upřímně doufáme, že si političtí činitelé NATO povšimnou, že je naléhavě zapotřebí jednat a zajistit NATO novou strategickou koncepci. Jsme si jisti, že lídři NATO jsou si vědomi té nejpřednější ze svých povinností: učinit vše pro to, aby co nejlepším způsobem ochránili občany svých států.