LONDÝN – Před dvě stě lety předznamenal Napoleonův příchod do Egypta vznik moderního Blízkého východu. Dnes, téměř 90 let po zániku Osmanské říše, 50 let po skončení kolonialismu a osm let po zahájení války v Iráku, naznačují revoluční protesty v Káhiře, že možná probíhá ještě jeden posun.
Tři pilíře, na kterých stál vliv Západu na Blízký východ – totiž silná vojenská přítomnost, komerční vazby a řetězec států závislých na dolaru –, se hroutí. V důsledku toho je možné, že Blízký východ, který se vynoří v nadcházejících týdnech a měsících, bude pro Západ mnohem obtížněji ovlivnitelný.
První pilíř – vojenská přítomnost – sahá do doby francouzské a britské okupace některých částí Osmanské říše po první světové válce a posílily ho vojenské vazby, které zde během studené války navázaly Spojené státy a Sovětský svaz. V roce 1955 byl Západ dokonce tak silný, že pozoruhodným způsobem spojil Turecko, Irák, Írán a Pákistán do svého druhu západoasijské obdoby NATO známé jako „Bagdádský pakt“.
LONDÝN – Před dvě stě lety předznamenal Napoleonův příchod do Egypta vznik moderního Blízkého východu. Dnes, téměř 90 let po zániku Osmanské říše, 50 let po skončení kolonialismu a osm let po zahájení války v Iráku, naznačují revoluční protesty v Káhiře, že možná probíhá ještě jeden posun.
Tři pilíře, na kterých stál vliv Západu na Blízký východ – totiž silná vojenská přítomnost, komerční vazby a řetězec států závislých na dolaru –, se hroutí. V důsledku toho je možné, že Blízký východ, který se vynoří v nadcházejících týdnech a měsících, bude pro Západ mnohem obtížněji ovlivnitelný.
První pilíř – vojenská přítomnost – sahá do doby francouzské a britské okupace některých částí Osmanské říše po první světové válce a posílily ho vojenské vazby, které zde během studené války navázaly Spojené státy a Sovětský svaz. V roce 1955 byl Západ dokonce tak silný, že pozoruhodným způsobem spojil Turecko, Irák, Írán a Pákistán do svého druhu západoasijské obdoby NATO známé jako „Bagdádský pakt“.