MELBOURNE – Německý filozof 18. století Immanuel Kant napsal: „Dvě věci naplňují mysl vždy novým a rostoucím obdivem a úctou, čím častěji a vytrvaleji se jimi zabývá: hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně.“
Letošní rok, na který připadá 400. výročí prvního použití dalekohledu Galileem, byl vyhlášen Mezinárodním rokem astronomie, takže je zřejmě vhodná doba zamyslet se nad prvním zdrojem Kantova „obdivu a úcty“. Původní cíl oslavy astronomie – totiž pomoci obyvatelům světa „znovu nalézt své místo ve vesmíru“ – má dnes i vedlejší přínos v tom, že nás odvádí od ošklivých věcí bezprostředněji kolem nás, jako jsou prasečí chřipka a globální finanční krize.
Co nám astronomie říká o „hvězdném nebi nad námi“?
MELBOURNE – Německý filozof 18. století Immanuel Kant napsal: „Dvě věci naplňují mysl vždy novým a rostoucím obdivem a úctou, čím častěji a vytrvaleji se jimi zabývá: hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně.“
Letošní rok, na který připadá 400. výročí prvního použití dalekohledu Galileem, byl vyhlášen Mezinárodním rokem astronomie, takže je zřejmě vhodná doba zamyslet se nad prvním zdrojem Kantova „obdivu a úcty“. Původní cíl oslavy astronomie – totiž pomoci obyvatelům světa „znovu nalézt své místo ve vesmíru“ – má dnes i vedlejší přínos v tom, že nás odvádí od ošklivých věcí bezprostředněji kolem nás, jako jsou prasečí chřipka a globální finanční krize.
Co nám astronomie říká o „hvězdném nebi nad námi“?