NEW YORK – Letos zažíváme celosvětovou vlnu sociálních a politických nepokojů a nestability, kdy se do skutečných i virtuálních ulic hrnou masy lidí: Arabské jaro, londýnské bouře, protesty izraelských středních vrstev proti vysokým cenám bydlení a inflačnímu lisu životních úrovní, protesty chilských studentů, ničení drahých aut „zazobanců“ v Německu, indické hnutí proti korupci, narůstající nespokojenost s korupcí a nerovností v Číně a teď hnutí „Obsaďte Wall Street“ v New Yorku a po celých Spojených státech.
Ač tyto protesty nemají jednotné téma, různým způsobem vyjadřují vážné znepokojení pracujících a středních tříd ve světě nad jejich vyhlídkami tváří v tvář sílící koncentraci moci v rukou ekonomických, finančních a politických elit. Příčiny jejich neklidu jsou dost zřetelné: vysoká nezaměstnanost a podzaměstnanost ve vyspělých i rozvíjejících se zemích, nedostatečné dovednosti a vzdělání mladých lidí a pracujících pro konkurenční soupeření v globalizovaném světě, rozhořčení z korupce, včetně legalizovaných forem lobbingu, a strmý vzestup příjmové i majetkové nerovnosti ve vyspělých a v rychle rostoucích rozvíjejících se ekonomikách.
Samozřejmě že neduhy, jež dnes pociťuje tolik lidí, nelze redukovat na jediný faktor. Tak třeba vzestup nerovnosti má řadu příčin: vstup 2,3 miliardy Číňanů a Indů do globálních pracovních sil, snižující ve vyspělých zemích počet pracovních míst a mzdy nekvalifikovaných dělníků i kancelářských pracovníků, jejichž úkoly lze přesunout za hranice, dále technologické změny upřednostňující dovednosti, efekt „vítěz bere vše“, brzký nástup příjmových a majetkových disparit v prudce rostoucích někdejších nízkopříjmových ekonomikách a méně progresivní zdanění.
NEW YORK – Letos zažíváme celosvětovou vlnu sociálních a politických nepokojů a nestability, kdy se do skutečných i virtuálních ulic hrnou masy lidí: Arabské jaro, londýnské bouře, protesty izraelských středních vrstev proti vysokým cenám bydlení a inflačnímu lisu životních úrovní, protesty chilských studentů, ničení drahých aut „zazobanců“ v Německu, indické hnutí proti korupci, narůstající nespokojenost s korupcí a nerovností v Číně a teď hnutí „Obsaďte Wall Street“ v New Yorku a po celých Spojených státech.
Ač tyto protesty nemají jednotné téma, různým způsobem vyjadřují vážné znepokojení pracujících a středních tříd ve světě nad jejich vyhlídkami tváří v tvář sílící koncentraci moci v rukou ekonomických, finančních a politických elit. Příčiny jejich neklidu jsou dost zřetelné: vysoká nezaměstnanost a podzaměstnanost ve vyspělých i rozvíjejících se zemích, nedostatečné dovednosti a vzdělání mladých lidí a pracujících pro konkurenční soupeření v globalizovaném světě, rozhořčení z korupce, včetně legalizovaných forem lobbingu, a strmý vzestup příjmové i majetkové nerovnosti ve vyspělých a v rychle rostoucích rozvíjejících se ekonomikách.
Samozřejmě že neduhy, jež dnes pociťuje tolik lidí, nelze redukovat na jediný faktor. Tak třeba vzestup nerovnosti má řadu příčin: vstup 2,3 miliardy Číňanů a Indů do globálních pracovních sil, snižující ve vyspělých zemích počet pracovních míst a mzdy nekvalifikovaných dělníků i kancelářských pracovníků, jejichž úkoly lze přesunout za hranice, dále technologické změny upřednostňující dovednosti, efekt „vítěz bere vše“, brzký nástup příjmových a majetkových disparit v prudce rostoucích někdejších nízkopříjmových ekonomikách a méně progresivní zdanění.