PRINCETON – Cukr je sladký, avšak etika jeho výroby rozhodně není lákavá. Zpráva s názvem „Cukrová horečka“, kterou nedávno zveřejnila organizace Oxfam International v rámci své kampaně „Behind the Brands“ („Co se skrývá za značkami“), ukázala, že když sladíme cukrem, nepřímo se podílíme na záborech půdy, které porušují práva některých nejchudších komunit na světě. Informovanější a etičtěji založení spotřebitelé by to mohli změnit.
Jsme geneticky naprogramovaní k tomu, abychom rádi sladili, a čím jsou lidé zámožnější, tím víc cukru spotřebují. Výsledné zvýšení cen cukru vedlo producenty k hledání dalších půdních ploch, na nichž by mohli pěstovat cukrovou třtinu.
Není žádným překvapením, že chudí prohrávají, když se jejich zájmy střetnou se zájmy bohatých a mocných. Zpráva Oxfamu uvádí několik příkladů, kdy producenti získali půdu bez souhlasu lidí, kteří na ní žijí, a udělali tak z farmářů bezzemky a námezdné dělníky. Zde je jeden příklad.
PRINCETON – Cukr je sladký, avšak etika jeho výroby rozhodně není lákavá. Zpráva s názvem „Cukrová horečka“, kterou nedávno zveřejnila organizace Oxfam International v rámci své kampaně „Behind the Brands“ („Co se skrývá za značkami“), ukázala, že když sladíme cukrem, nepřímo se podílíme na záborech půdy, které porušují práva některých nejchudších komunit na světě. Informovanější a etičtěji založení spotřebitelé by to mohli změnit.
Jsme geneticky naprogramovaní k tomu, abychom rádi sladili, a čím jsou lidé zámožnější, tím víc cukru spotřebují. Výsledné zvýšení cen cukru vedlo producenty k hledání dalších půdních ploch, na nichž by mohli pěstovat cukrovou třtinu.
Není žádným překvapením, že chudí prohrávají, když se jejich zájmy střetnou se zájmy bohatých a mocných. Zpráva Oxfamu uvádí několik příkladů, kdy producenti získali půdu bez souhlasu lidí, kteří na ní žijí, a udělali tak z farmářů bezzemky a námezdné dělníky. Zde je jeden příklad.