NEW YORK – Všeobecně se má za to, že finanční krizi let 2008-2009, společně s vážnou recesí, jež následovala, vyvolala série praskajících bublin na trzích bydlení. Nejznámějším případem jsou Spojené státy, ale kombinace laxní regulace bank a dohledu nad nimi a nízkých měnověpolitických úrokových sazeb nafoukla podobné bubliny i ve Velké Británii, Španělsku, Irsku, na Islandu a v Dubaji.
Pět let nato se znovu objevují známky vznikající pěny, ne-li přímo bublin, na realitních trzích ve Švýcarsku, Švédsku, Norsku, Finsku, Francii, Německu, Kanadě, Austrálii, na Novém Zélandu a znovu – jako by to nestačilo – v Británii (přesněji v Londýně). Na rozvíjejících se trzích se bubliny objevují v Hongkongu, Singapuru, Číně a Izraeli a ve významných metropolitních centrech Turecka, Indie, Indonésie a Brazílie.
K příznakům toho, že ceny bydlení v těchto ekonomikách vstupují do oblasti bublin, patří rychle rostoucí ceny bydlení, vysoké a rostoucí poměry cen k příjmům a vysoké hladiny hypotečních dluhů jako podílu zadlužení domácností. Ve většině vyspělých zemí bubliny nafukují velmi nízké krátkodobé i dlouhodobé úrokové sazby. Vzhledem k bezkrevnému růstu HDP, vysoké nezaměstnanosti a nízké inflaci, val likvidity vytvořený konvenčním a nekonvenčním měnovým uvolňováním žene vzhůru ceny aktiv, v prvé řadě bydlení.
NEW YORK – Všeobecně se má za to, že finanční krizi let 2008-2009, společně s vážnou recesí, jež následovala, vyvolala série praskajících bublin na trzích bydlení. Nejznámějším případem jsou Spojené státy, ale kombinace laxní regulace bank a dohledu nad nimi a nízkých měnověpolitických úrokových sazeb nafoukla podobné bubliny i ve Velké Británii, Španělsku, Irsku, na Islandu a v Dubaji.
Pět let nato se znovu objevují známky vznikající pěny, ne-li přímo bublin, na realitních trzích ve Švýcarsku, Švédsku, Norsku, Finsku, Francii, Německu, Kanadě, Austrálii, na Novém Zélandu a znovu – jako by to nestačilo – v Británii (přesněji v Londýně). Na rozvíjejících se trzích se bubliny objevují v Hongkongu, Singapuru, Číně a Izraeli a ve významných metropolitních centrech Turecka, Indie, Indonésie a Brazílie.
K příznakům toho, že ceny bydlení v těchto ekonomikách vstupují do oblasti bublin, patří rychle rostoucí ceny bydlení, vysoké a rostoucí poměry cen k příjmům a vysoké hladiny hypotečních dluhů jako podílu zadlužení domácností. Ve většině vyspělých zemí bubliny nafukují velmi nízké krátkodobé i dlouhodobé úrokové sazby. Vzhledem k bezkrevnému růstu HDP, vysoké nezaměstnanosti a nízké inflaci, val likvidity vytvořený konvenčním a nekonvenčním měnovým uvolňováním žene vzhůru ceny aktiv, v prvé řadě bydlení.