NEW YORK – Mnoho lidí stále věří, že útoky z 11. září 2001 nebyly jen projevem politického terorismu, ale i součástí kulturní války, jakéhosi střetu civilizací. V kulturních konfliktech přitom lidi nejvíce rozvášňují dvě věci: náboženství a sex, zejména pak otázka, jak se muži chovají k ženám. Obě věci samozřejmě fungují jako spojené nádoby: náboženství se běžně využívá jako způsob, jak regulovat sexuální chování a vztahy mezi pohlavími.
Kulturní interpretace 11. září coby civilizačního střetu vysvětluje, proč se řada někdejších levičáků připojila ve své nevraživosti vůči islámu ke konzervativcům. V minulosti by většina amerických levičáků byla pokládala válku v Afghánistánu za neoimperialistický podnik. Po 11. září se však tón změnil. Taliban si podrobuje ženy, brání jim ve vzdělání a nutí je chodit zahalené v burkách. Válka proti Talibanu a jejich hostu Usámovi bin Ládinovi se proto dala vykreslit jako válka za osvobození žen.
Je nepravděpodobné, že by v rozhodnutí prezidenta George W. Bushe zavléci Spojené státy do války býval hrál nějakou roli feminismus. Kulturní aspekty však prezidentovi umožnily získat několik docela nepravděpodobných spojenců.
NEW YORK – Mnoho lidí stále věří, že útoky z 11. září 2001 nebyly jen projevem politického terorismu, ale i součástí kulturní války, jakéhosi střetu civilizací. V kulturních konfliktech přitom lidi nejvíce rozvášňují dvě věci: náboženství a sex, zejména pak otázka, jak se muži chovají k ženám. Obě věci samozřejmě fungují jako spojené nádoby: náboženství se běžně využívá jako způsob, jak regulovat sexuální chování a vztahy mezi pohlavími.
Kulturní interpretace 11. září coby civilizačního střetu vysvětluje, proč se řada někdejších levičáků připojila ve své nevraživosti vůči islámu ke konzervativcům. V minulosti by většina amerických levičáků byla pokládala válku v Afghánistánu za neoimperialistický podnik. Po 11. září se však tón změnil. Taliban si podrobuje ženy, brání jim ve vzdělání a nutí je chodit zahalené v burkách. Válka proti Talibanu a jejich hostu Usámovi bin Ládinovi se proto dala vykreslit jako válka za osvobození žen.
Je nepravděpodobné, že by v rozhodnutí prezidenta George W. Bushe zavléci Spojené státy do války býval hrál nějakou roli feminismus. Kulturní aspekty však prezidentovi umožnily získat několik docela nepravděpodobných spojenců.