PRIŠTINA – V Kosovu, bývalé srbské provincii, která je dnes nejmladším státem na světě, zmizely před deseti lety stovky lidí. Nejsou to pohřešované osoby jako Albánci, které srbští policisté popravili a pohřbili v tajných hrobech během kosovského konfliktu v roce 1999. Tito pohřešovaní zmizeli až po konfliktu, a to před zraky NATO a Organizace spojených národů. Šlo převážně o srbské civilisty. Příbuzní většiny z nich tvrdí, že byli uneseni.

Kosovo vděčí za svou nezávislost do značné míry vojenské intervenci NATO podniknuté ve jménu lidských práv. A ve jménu lidských práv je také načase, aby vyšla najevo pravda o lidech, kteří se po konfliktu ztratili, a také o důvodech, proč činitelé OSN deset let ignorovali prosby rodin obětí a nezahájili vyšetřování.

Albánské úřady v Kosovu neučinily za celá léta žádné podstatné rozhodnutí bez předchozího výslovného souhlasu Evropské unie a zejména Spojených států. Měly by naléhavě vyzvat kosovskou vládu, aby zahájila důvěryhodné vyšetřování – kvůli obětem a lidem v Kosovu, kteří chtějí, aby v jejich zemi vládlo právo.

V roce 1999 zavedly Spojené státy NATO do války proti Srbsku Slobodana Miloševiće, aby ukončily hrubé porušování práv většinových kosovských Albánců. Srbští nacionalisté předtím potlačovali autonomii Kosova. Srbští vojáci bili, zabíjeli a věznili Albánce, jejichž vedoucí představitelé na základě pokynů ze západních ambasád vyzývali k nenásilí.

Po vypuknutí albánského povstání vedeného Kosovskou osvobozeneckou armádou (UÇK) zahájil Milošević násilnou a usilovnou kampaň s cílem vyhnat kosovské Albánce. Byly vypalovány vesnice, srbské policejní složky zabíjely albánské civilisty a statisíce jich vyhnaly z domovů. (Bělehradské úřady stále nepřiznaly plnou pravdu o albánských civilistech popravených a pohřbených na policejních a vojenských základnách v Srbsku.)

V červnu 1999 přinutilo NATO srbské jednotky ke stažení a Kosovo obsadily mezinárodní mírové jednotky pod vedením NATO. OSN vyslala do oblasti misi, která měla pomoci se zakládáním místních institucí. USA a západoevropské země pak chytily nové albánské úřady v Kosovu „za ručičku“ a začaly je vést ke státnosti. V loňském roce získalo Kosovo nezávislost. Uznalo ji šedesát zemí včetně USA a většiny členských států EU.

Podle nedávné investigativní reportáže BBC však po příchodu NATO unášeli členové UÇK Srby, Albánce, Romy a další. Badatelé OSN specializovaní na pohřešované osoby – tedy nikoliv vyšetřovací orgány – po nich celá léta pátrali a v Kosovu po nich nenašli žádné stopy. Objevili však albánské svědky, kteří tvrdili, že členové UÇK odváželi zajaté Srby, Albánce a Romy do Albánie, kde je zabili.

BBC nyní odvysílala rozhovory s Albánci, kteří byli uvězněni v tajných táborech UÇK v Albánii. Tito svědci potvrdili, že v táborech pobývali také Srbové, Romové a další. V Albánii se BBC podařilo najít hroby některých pohřešovaných osob. Na veřejnost prosákly informace z dokumentů OSN odvolávajících se na albánské zdroje, které pojmenovaly viníky.

Kontingenty OSN a NATO od června 1999 evidentně sázely na to, že stabilita má přednost před spravedlností. Navzdory naléhání podřízených se šéfové těchto misí vyhýbali zahájení vyšetřování případů pohřešovaných osob. Někteří předáci UÇK, které místní albánské obyvatelstvo vynášelo v roce 1999 do nebes coby vítěze, dnes řídí kosovskou vládu. Jejich paušální zapírání už není důvěryhodné.

Kosovo nepřesvědčí velký počet dalších zemí, aby uznaly jeho nezávislost, pokud tato zmizení neprošetří a nedá najevo odhodlání řídit se vládou zákona. (Stejně tak by ovšem nikdo neměl zapomenout na albánské mrtvé, které Srbsko nevrátilo.) Věrohodné prošetření vyžaduje plnou podporu albánských úřadů i nově zřízené mise EU v Kosovu.

Vedoucí představitelé této mise oficiálně tvrdí, že mají o vyšetření této věci zájem. Mimo záznam však diplomaté říkají něco jiného, třebaže po vyšetřování volají i někteří albánští političtí předáci včetně několika bývalých představitelů UÇK. Spojené státy by měly využít svého politického vlivu v Albánii a Kosovu a naléhavě požadovat důkladné prošetření a zahájení trestního stíhání všech, kdo byli do této záležitosti zapleteni.

Albánci jsou rozhořčeni z tvrzení, že se členové UÇK podíleli na válečných zločinech a jiném kriminálním chování. Někteří Albánci pokládají tato tvrzení za srbskou propagandu. Existuje však mnoho Albánců, kteří vědí, že tomu tak není, a jsou přesvědčeni, že se Kosovo nedokáže vyrovnat se skutky několika bojovníků jednajících na vlastní pěst. Tito Albánci se obávají, že bez vlády zákona se z Kosova stane mafiánský stát.

Kosovští Albánci si nepřejí stát poskvrněný podobnými tvrzeními. Přejí si stát, jenž respektuje lidská práva pro všechny. A chtějí znát odpovědi na otázky o osudu stovek lidí, kteří se už deset let pohřešují.