Během nedávných let Nizozemsko, Belgie, Kanada a Španělsko uznaly sňatky mezi lidmi stejného pohlaví. Několik dalších zemí připouští občanské svazky s podobným právním účinkem. Ještě širší škála zemí má zákony proti diskriminaci na základě sexuální orientace jedince v oblastech jako bydlení a zaměstnání. Přesto v největší světové demokracii, Indii, zůstává sex mezi dvěma muži zločinem, který je dle zákona trestně postihnutelný doživotním odnětím svobody.
Indie samozřejmě není jediným státem, který zachovává přísné tresty za homosexualitu. V některých islámských státech – například v Afghánistánu, Íránu, Iráku, Saúdské Arábii a Jemenu – je sodomie trestným činem, u něhož coby nejvyšší trest hrozí rozsudek smrti. V případě zemí, jež do svého trestního práva začleňují náboženská učení – ať už to ostatním připadá jakkoli politováníhodné –, je ovšem přetrvávání těchto zákonů snazší pochopit než u sekulární demokracie, jako je Indie.
Každý, kdo Indii navštívil a viděl sexuálně otevřenou sochařskou výzdobu chrámů, jež je tam běžná, bude vědět, že hinduistická tradice má mnohem méně prudérní postoj k sexu než křesťanství. Indický zákaz homosexuality trvá od roku 1861, kdy subkontinent ovládali Britové a vnutili mu viktoriánskou morálku. Je tudíž ironické, že Británie svůj vlastní obdobný zákaz dávno zrušila, zatímco Indie si zákon ponechává jako koloniální přežitek.
Během nedávných let Nizozemsko, Belgie, Kanada a Španělsko uznaly sňatky mezi lidmi stejného pohlaví. Několik dalších zemí připouští občanské svazky s podobným právním účinkem. Ještě širší škála zemí má zákony proti diskriminaci na základě sexuální orientace jedince v oblastech jako bydlení a zaměstnání. Přesto v největší světové demokracii, Indii, zůstává sex mezi dvěma muži zločinem, který je dle zákona trestně postihnutelný doživotním odnětím svobody.
Indie samozřejmě není jediným státem, který zachovává přísné tresty za homosexualitu. V některých islámských státech – například v Afghánistánu, Íránu, Iráku, Saúdské Arábii a Jemenu – je sodomie trestným činem, u něhož coby nejvyšší trest hrozí rozsudek smrti. V případě zemí, jež do svého trestního práva začleňují náboženská učení – ať už to ostatním připadá jakkoli politováníhodné –, je ovšem přetrvávání těchto zákonů snazší pochopit než u sekulární demokracie, jako je Indie.
Každý, kdo Indii navštívil a viděl sexuálně otevřenou sochařskou výzdobu chrámů, jež je tam běžná, bude vědět, že hinduistická tradice má mnohem méně prudérní postoj k sexu než křesťanství. Indický zákaz homosexuality trvá od roku 1861, kdy subkontinent ovládali Britové a vnutili mu viktoriánskou morálku. Je tudíž ironické, že Británie svůj vlastní obdobný zákaz dávno zrušila, zatímco Indie si zákon ponechává jako koloniální přežitek.