NEW YORK – Americký prezident Barack Obama podal ve svém přelomovém projevu v Káhiře přátelsky otevřenou ruku muslimskému světu, aby se pokusil zapojit muslimy do vztahu vzájemné úcty. Nikdo nemůže pochybovat o jeho upřímnosti. Už od prvních dnů v úřadu zdůrazňuje, jak je důležité začít psát novou kapitolu ve vztazích mezi Spojenými státy a světovými muslimy.

Tato ctižádost však zůstane pomíjivou, pokud si nepřiznáme smutnou skutečnost: totiž že většina Američanů je dodnes žalostně nevzdělaná o základních faktech o islámu i o široké zeměpisné a kulturní rozmanitosti muslimských kultur.

Většina výzkumů veřejného mínění provedená v posledních čtyřech letech ukazuje, že názory Američanů na islám jsou i nadále jednou z obětí útoků z 11. září 2001. Například výzkum, který v roce 2006 provedly Washington Post a ABC News , zjistil, že téměř polovina Američanů pohlíží na islám „nepříznivě“, přičemž každý čtvrtý respondent přiznal, že má vůči muslimům předsudky.

Americké názory na muslimský svět jsou natolik ovlivněné konfliktem na Blízkém východě a válkami v Iráku a Afghánistánu, že si Američané kolektivně neuvědomují, že většina muslimů žije ve skutečnosti dále v Asii nebo že čtyři země s nejpočetnější muslimskou populací – Indonésie, Pákistán, Indie a Bangladéš – jsou bez výjimky kulturami s tisíciletou historií spolužití s jinými náboženstvími a kulturami.

Zpráva poradního výboru o kulturní diplomacii při americkém ministerstvu zahraničí vyzvala v roce 2005 k nové vizi kulturní diplomacie, která „dokáže posílit národní bezpečnost USA jemnými, dalekosáhlými a udržitelnými způsoby“. Dvoustranická skupina nejvyšších amerických představitelů – takzvaný Projekt americko-muslimského angažmá –, kterou svolal Institut pro hledání styčných ploch a budování konsensu, zase vydala v roce 2008 zprávu, v níž vyzvala k novému směru v amerických vztazích s muslimským světem. Hlavním cílem tohoto úsilí by bylo „zlepšit vzájemný respekt a pochopení mezi Američany a muslimy po celém světě“.

Je načase, aby si američtí občané předsevzali, že po boku Obamovy administrativy napíšou ve vztazích s muslimským světem novou kapitolu. Prvním krokem je vynaložit společné úsilí a rozšířit osvětu o mnohovrstevnatých společnostech, které tvoří miliardovou světovou populaci muslimů.

Síla kultury spočívá ve schopnosti měnit vnímání. Od 5. do 14. června mohou Newyorčané zakusit bohatou rozmanitost muslimských kultur prostřednictvím celoměstské iniciativy s názvem „Muslimské hlasy: umění a myšlenky“. Na tento bezprecedentní festival a konferenci se sjede více než 300 umělců, spisovatelů, interpretů a vědců z více než 25 zemí včetně USA samotných.

Diváci uvidí omračující směsici uměleckých forem z muslimského světa, od tradičního umění (kaligrafie, súfijské liturgické hlasy) až po umění současné (videoinstalace, avantgardní indonéské divadlo nebo arabský hip-hop). Doprovodná politická konference pak přilákala vědce a umělce z celého světa, kteří budou zkoumat vztah mezi kulturní praxí a veřejnou politikou a navrhovat nové směry kulturní diplomacie. Klíčovým cílem tohoto projektu je pomoci bořit stereotypy a přispět k odstíněnějšímu chápání muslimských společností.

I přes naše nadšení z možností této iniciativy při rozšiřování vzájemného pochopení však umělecké vystoupení, film nebo výstava nemohou nalézt řešení na všechny problémy, které rozdělují Američany a muslimský svět. Současná odcizenost má kořeny stejně tak v nevědomosti jako v tvrdých politických sporech, z nichž mnohé přesahují to, co mohou umění a kultura realisticky vyřešit.

Kulturní diplomacie a iniciativy, jako jsou „Muslimské hlasy“, přesto mohou otevřít dveře realitě muslimského světa coby bohatého prostoru pro prvotřídní uměleckou produkci. A to zase může povzbudit zájem o řešení tvrdých politických otázek s úctou a pocitem spravedlnosti.

Až příliš dlouho nebyly rozdíly mezi USA a muslimským světem pokládány za projev rozmanitosti, nýbrž za základ trvalého globálního konfliktu. Když se však lidé účastní estetického prožitku, který řeší a zároveň přesahuje určitou konkrétní kulturu, vnímání se zákonitě změní.

Spojené státy dospěly ke stěžejnímu okamžiku svých národních i globálních dějin, kdy se vynořily nové naděje na mezikulturní výměnu, dialog a vzájemné pochopení. Prezident Obama a ministryně zahraničí Hillary Clintonová tvrdí, že jejich éra bude érou „chytré síly“, která účinně využije veškeré dostupné diplomatické nástroje včetně kulturní diplomacie.

USA se musí znovu zaměřit na umění coby smysluplnou cestu k prosazení silnějšího kulturního angažmá a v konečném důsledku i k nalezení nových komunikačních kanálů s muslimským světem. Tím dají najevo, že vztahy nemusí být definovány pouze politickým konfliktem. Spíše se dnes nabízí příležitost definovat spojení mezi Amerikou a muslimským světem tím, že se obě strany podělí o bohatost a spletitost muslimského uměleckého projevu – bude to klíčový krok při nacházení důvodů k vzájemnému respektu.