Můj přítel Boris ode mne odjížděl opilý. Radil jsem mu, aby neřídil. Nevěděl proč. ,,Jsi pod vlivem," vysvětloval jsem. ,,Nemáš strach z policie?" ,,Ne," odpověděl Boris, ,,mám jistý dokument s portrétem Benjamina Franklina. Ten mi vždycky pomůže." Podal mi svůj řidičský průkaz, do něhož byla vsunuta stodolarová bankovka.

Věděl jsem pochopitelně, že policisté berou úplatky, ale obával jsem se, že Boris narazí na neúplatného strážce zákona. ,,Nepřipadá v úvahu," vedl svou Boris. ,,Chceš-li být dopravním policistou, musíš vyplácet svého šéfa. A kdybys nebral úplatky, jak bys šéfa vyplácel? Půlka Moskvy jezdí s načerno koupeným řidičákem. Troubové, kteří se snaží jednat čestně se utopí v byrokratických titěrnostech. Zaplať sto dolarů a můžeš jezdit třeba bez brzd!"

Úplatkářství a zpronevěry v Rusku existovaly vždycky, před Leninovou říjnovou revolucí i po ní. Ale nikdy v tak nadlidském měřítku jako dnes. Úplatky berou všichni, všude a za všechno. Boris říká, že úplatky neberou jen ti, jimž je nikdo nenabízí.

Korupce vzkvétá ve většině institucí a každý boj proti ní vyústil ve fiasko nebo kapitulaci. Policie, prokurátoři, celníci i Kreml: nikdo a nic neodolá.

Nedávno jsem navštívil vilovou čtvrť na jednom z nejhezčích okrajů Moskvy. Byla přepychová, ale se všemi svými vysokými obvodovými zdmi a dozorci se podobala gulagu. Prohlížel jsem si ty okázalé domovy tak nevkusně vyzdobené, a když jsem se zeptal, komu patří, dověděl jsem se, že jeden dům patří moskevskému místostarostovi, jiný obývá známý zpěvák a další syn moskevského prokurátora. Ale ta nejvíce do očí bijící nemovitost patřila obyčejnému úředníkovi z daňového úřadu.

Korupce dnes ohrožuje Rusko víc než válka v Čečensku. Je jisté, že čečenská válka by netrvala tak dlouho, kdyby tu nebyla pro zkorumpované generály, důstojníky, úředníky a policisty, kteří rebelům prodávají zbraně a zásoby.

V ruské televizi se objevil autobus, který jezdí mezi Grozným a Moskvou, tedy právě ten autobus, který do Moskvy dovezl 120 kilogramů výbušnin použitých při obléhání divadla Dubrovka, v němž při pokusu o osvobození rukojmích zemřelo tolik lidí. Výbušniny ukrývala jistá pasažérka pod plátnem namočeným v kyselině, aby znemožnila služebním psům je objevit.

Slo o zbytečnou opatrnost. Nikdo dnes autobusy nekontroluje. Řidič, který netušil, co veze, řekl, že jej během cesty zastavili padesátkrát. Vždy se ale odehrálo totéž. Policista se otáže: ,,Víte kolik?" ,,Jistěže," odpoví řidič, předá úplatek a jede dál. Bez úplatku by se při každém zastavení autobus zdržel několik hodin, za celou cestu o několik dní.

Čečenská válka pokračuje nejen proto, že spojencem čečenských rebelů je Al Kajda a celé mezinárodní ,,společenství teroristů," ale i proto, že jejich spojencem je ruská korupce. Úplatní jedinci a zloději v policii, vojsku a mezi civilisty, kteří nejprve vyberou od čečenských civilistů daně nebo je prostě okradou, prodávají zbraně a výbušniny teroristům, předávají jim vojenské mapy minových polí a vybavují je falešnými dokumenty. V květnu tohoto roku při pumovém útoku ve městě Kaspijsk teroristé použili zbraně, které koupili od důstojníků ruské armády.

Vzbouřenci mají moderní zbraně. Ale odkud? V horách, kde se ukrývají, nejsou obchody se zbraněmi. Armáda osmdesáti tisíc vojáků, která stojí proti rebelům, má ovšem muniční sklady, odkud se zbraně rozkrádají a prodávají. A nejen zbraně: někteří nižší důstojníci prodávají své vlastní muže do otroctví.

Korupce v Rusku dosáhla katastrofických rozměrů, a přesto dosud proti ní nebyl zahájen vážnější boj. Tvrdší tresty za podplácení? To vede jenom ke zvýšení cen úplatků. Čím tvrdší trest, tím víc je třeba zaplatit, abych se trestu vyhnul.

Státní úředníci nechtějí vést válku s korupcí, protože jsou sami zkorumpovaní. Takzvaný ,,běžný občan" na tento fenomén hledí s pochopením. O svém starostovi říká: Jistěže krade, ale podívej, co všechno udělal pro město!

Běžný občan také nemá rád poctivé pracovníky. Proč? Jízdenka na vlak stojí 100 rublů. Ale dáte-li malý úplatek, cestujete za 50 rublů. Získá pasažér i průvodčí. Jedna poctivá bábuška mi kdysi vyprávěla, že si koupila jízdenku a snažila se nastoupit do vlaku. Průvodčí ji zastavil a řekl, že cestující s jízdenkou do vlaku nesmí!

Pro miliony Rusů je korupce normální součástí života. Nechcete-li, aby byl váš syn povolán do armády, podmáznete úředníka registru branců a ten vyškrtne jméno vašeho syna ze seznamu nebo uplatíte lékaře a ten vám vydá osvědčení ,,neschopný vojenské služby." Za určitou cenu se můžete dostat na libovolnou univerzitu, bez ohledu na vaše vysvědčení. Můžete řídit opilí, překračovat povolenou rychlost, jezdit na červenou - tedy za předpokladu, že jste připraveni policii vydat Bena Franklina.

Alexandr Menšikov, pastor Petra Velikého, chápal nemožnost vítězství v boji s korupcí. Když se car Petr, znechucený ruskou korupcí, rozhodl věšet státní úředníky, kteří přijímají úplatky, Menšikov jej upozornil: ,,Veličenstvo, riskujete ztrátu všech poddaných."

Během dalších století se situace stala ještě chmurnější. Vykořenit korupci může znamenat, že stát přijde o své občany. Ale jestliže postup korupce nezastavíme, občané zanedlouho přijdou o svůj stát.