Politika krvavého sportu

PRINCETON – Bývalý americký prezident Bill Clinton přednesl na nedávném národním sjezdu Demokratické strany jeden z nejlepších projevů svého života. Možná největší potlesk sklidilo jeho prohlášení, že když prezident Barack Obama jmenoval Hillary Clintonovou ministryní zahraničí, ačkoliv to předtím byla jeho úhlavní politická soupeřka, dokázal, že „demokracie nemusí být krvavý sport“.

Tento aplaus odrážel názor většiny amerických voličů, že se americká politika stala příliš stranickou a že politické soupeře zajímá spíše vzájemné napadání – snaha „vykrvácet druhého“ –než reálná politická témata. Ve skutečnosti tím však bývalý prezident Clinton sděloval, že schopnost ministryně Clintonové jezdit do jiných zemí a spolupracovat se svým bývalým politickým rivalem při prosazování národních zájmů je působivým příkladem toho, jak má demokracie fungovat.

Tento aspekt je důležitý, protože v až příliš mnoha zemích zůstává demokracie – doslova – krvavým sportem. Hodnota volebního hlasu spočívá v tom, že zvolený kandidát může uchvátit moc a poté utiskovat, zadržovat nebo i zabíjet protivníky. Jak tvrdí známý slogan: „Jeden člověk, jeden hlas, jedna volba.“ Národní nadace pro demokracii v USA dokonce označuje některé země za „volební diktatury“.