SOFIE – V dystopickém románu Epepe od Ference Karinthyho z roku 1970 přijíždí nadaný maďarský lingvista na budapešťské letiště, pak ale projde špatnou bránou, nastoupí do nesprávného letadla a přistane ve městě, kde se s nikým nedorozumí, ač hovoří působivou škálou jazyků. Dnes by tento nešťastný protagonista mohl najít ozvuky svého příběhu ve střední Evropě, která se vyvinula v jednou z politicky nejvíce matoucích částí kontinentu.
Početné průzkumy veřejného mínění ukazují, že drtivá většina Poláků, Maďarů, Čechů a Slováků si cení demokracie a vlády práva, přesto region zatím necouvá z neliberálního obratu, jejž v tomto desetiletí provedl. V roce 2015 Adam Michnik, polský protikomunistický disident a šéfredaktor liberálního deníku Gazeta Wyborcza, o vítězství strany Právo a spravedlnosti (PiS) v parlamentních volbách mohl ještě říct, že „krásná žena občas ztratí rozum a octne se v posteli s grázlem“. Jenže opakovaný úspěch PiS v letošních říjnových volbách ukazuje, že ona žena se zřejmě rozhodla se za něj provdat.
Proč voliči, kteří se pravidelně hlásí k věrnosti vůči demokracii, podporují rovněž politické lídry, kteří ji podvracejí? A proč se pokusům liberálů zaujmout pozici strážců demokracie nedaří dosáhnout volebního úspěchu? Právě tyto otázky si v červencovém vydání Journal of Democracy položil Milan Švolík, profesor politologie na Yaleově univerzitě.
SOFIE – V dystopickém románu Epepe od Ference Karinthyho z roku 1970 přijíždí nadaný maďarský lingvista na budapešťské letiště, pak ale projde špatnou bránou, nastoupí do nesprávného letadla a přistane ve městě, kde se s nikým nedorozumí, ač hovoří působivou škálou jazyků. Dnes by tento nešťastný protagonista mohl najít ozvuky svého příběhu ve střední Evropě, která se vyvinula v jednou z politicky nejvíce matoucích částí kontinentu.
Početné průzkumy veřejného mínění ukazují, že drtivá většina Poláků, Maďarů, Čechů a Slováků si cení demokracie a vlády práva, přesto region zatím necouvá z neliberálního obratu, jejž v tomto desetiletí provedl. V roce 2015 Adam Michnik, polský protikomunistický disident a šéfredaktor liberálního deníku Gazeta Wyborcza, o vítězství strany Právo a spravedlnosti (PiS) v parlamentních volbách mohl ještě říct, že „krásná žena občas ztratí rozum a octne se v posteli s grázlem“. Jenže opakovaný úspěch PiS v letošních říjnových volbách ukazuje, že ona žena se zřejmě rozhodla se za něj provdat.
Proč voliči, kteří se pravidelně hlásí k věrnosti vůči demokracii, podporují rovněž politické lídry, kteří ji podvracejí? A proč se pokusům liberálů zaujmout pozici strážců demokracie nedaří dosáhnout volebního úspěchu? Právě tyto otázky si v červencovém vydání Journal of Democracy položil Milan Švolík, profesor politologie na Yaleově univerzitě.