0

Strádání Zimbabwe, zodpovědnost Jižní Afriky

JOHANNESBURG – Odstoupení Morgana Tsvangiraie z duelu druhého kola prezidentských voleb, plánovaného na 27. červen, a jeho rozhodnutí vyhledat ochranu nizozemského velvyslanectví v Pretorii zajistilo zimbabwskému prezidentu Robertu Mugabemu Pyrrhovo vítězství. Mugabeho triumf přichází za cenu obrovské újmy pro demokracii a stabilitu v Zimbabwe a v regionu. Konání Mugabeho režimu v období, jež vyústilo Tsvangiraiovým rozhodnutím, vyžaduje silnou regionální reakci na situaci, která je zjevně ukradeným vítězstvím. Ba Mugabeho setrvání u moci představuje nejzávažnější výzvu pro rodící se demokratické instituce Afriky a pro jihoafrickou vizi kontinentu míru a prosperity.

Poté, co se účastnilo všech voleb od roku 2000, Tsvangiraiovo Hnutí za demokratickou změnu měnilo taktiku jen neochotně. Za těchto okolností je naléhavě zapotřebí, aby Jižní Afrika a Jihoafrické rozvojové společenství (SADC) přehodnotily svůj postoj nejen k Mugabemu, ale také k tomu, jak přistupovat k nesoutěžním volbám.

Konáním voleb na kontinentu se zabývá řada deklarací, jež během let přijaly SADC a Africká unie (AU). Ty zahrnují Principy a vodítka SADC pro demokratické volby (2004), Africkou chartu o demokracii, volbách a správě státu (2007) a Deklaraci principů demokratických voleb v Africe (2002). V Zimbabwe nebyl dodržen žádný z těchto principů, a regionální lídři jejich porušování jako důvod k odsouzení Mugabeho vlády neuvádějí.

Pro takové chování máme bohužel nedávný precedent: Keňští vládci také ignorovali a překrucovali právní řád a poctivost volebního procesu, a aby si zajistili politický výsledek, který jim jejich občané upřeli, spolehli se na násilí.