26

Jaltské pokušení

KYJEV – Poklidné období od vyhlášení války v září 1939 do nacistického bleskového útoku na Belgii a Francii v květnu 1940 se často nazývá „podivná válka“. Od chvíle, kdy Rusko vpadlo na Krym, anektovalo jej a na naší východní hranici začalo shromažďovat vojska a ozbrojené kolony, žijeme na Ukrajině ve stavu „podivného míru“.

Není však nic podivného na úsilí, které teď my Ukrajinci vyvíjíme s cílem bránit naši zemi a demokracii. Naši mladí muži a ženy se dobrovolně hlásí do vojenské služby jako nikdy dřív. Naše vláda dojednala u Mezinárodního měnového fondu dohodu o pohotovostním úvěru, jenž nám dá určité nástroje, které potřebujeme, abychom si udělali pořádek ve finančních a ekonomických záležitostech. Tato dohoda zapříčiní také skutečné ekonomické strasti, ale Ukrajinci jsou ochotni tuto cenu zaplatit, aby si zachovali nezávislost.

Po období zanedbávání, kdy jsme – tak jako zbytek Evropy – věřili, že se hranice kontinentu nebudou už nikdy měnit silou, zvyšujeme také své výdaje na obranu, vzdor svízelnému stavu naší ekonomiky. Nevzdáme se už žádného suverénního ukrajinského území. Ani pídě.

Vůbec nejdůležitější je, že ačkoliv je proti nám sešikovaná ruská armáda, pouštíme se do volební kampaně. Příští měsíc si ukrajinští občané svobodně zvolí nového prezidenta – a to bude vůbec nejlepší výtka ruské propagandě o naší údajné neschopnosti držet se demokracie.