Jugoslávie a paradox mezinárodních lidských práv

CHICAGO: Jako důvod pro bombardování Jugoslávie Severoatlantická aliance uvedla prosazení mezinárodních zákonů proti válečným zločinům, zločinům proti lidskosti a snad i genocidě. Jsou to především vedoucí představitelé USA, kteří dogmaticky obhajují zásahy Aliance právnickými termíny. Ministryně zahraničních věcí USA Madeleine Albrightová stále opakuje, že NATO útočí proto, „aby bylo právu učiněno zadost”. Senát Spojených států tlačí na prezidenta Clintona, aby dohlédl na postavení Slobodana Miloševiće před haagský tribunál pro válečné zločiny. Velvyslanec USA pro válečné zločiny David Scheffer prohlašuje, že bezprecedentní prosazování lidských práv Aliancí je „předělem” v mezinárodním právu.

Potíž s touto „právničinou” je v tom, že samotné NATO se mezinárodnímu právu může vysmívat. Tato operace jasně dokazuje, jak účinnost mezinárodní právní úpravy o lidských právech závisí na jejím účelovém výkladu. NATO porušuje mezinárodní právo, aby jej podpořilo, nikdy by jej ovšem samo nepodporovalo, kdyby mu podléhalo.

Nejvíce ale do nebe volá fakt, že NATO porušilo Chartu OSN. Ve své obsáhlé části týkající se lidských práv Charta zakazuje použití násilí jednoho státu vůči druhému, pokud Rada bezpečnosti nevydá k útoku souhlas nebo pokud je útok sebeobrannou odpovědí na ozbrojenou agresi vůči suverénnímu státu. Útok Aliance nevyhovuje ani jednomu z těchto předpokladů. Nezákonnost jejího útoku spolu s ničením civilním cílů mohou být navíc charakterizovány jako válečné zločiny.

https://prosyn.org/J0UXwy7cs