1

Rozvojové cíle pro ženy

NEW YORK – Blíží se rok 2015, kdy vyprší termín pro splnění Rozvojových cílů tisíciletí (MDG) Organizace spojených národů, a vedoucí světoví představitelé budou mít před sebou volbu: posunout tyto cíle o dalších deset či dvacet let dozadu, anebo volat k zodpovědnosti ty, kdo nedokázali své závazky naplnit. Pro ženy je tato volba jasná.

V této situaci jsme byli už dříve. Na Mezinárodní konferenci o primární zdravotní péči v Alma-Atě v roce 1978 podepsali zástupci 134 států deklaraci vyzývající k zajištění odpovídající zdravotní péče pro všechny do roku 2000. O šestnáct let později, v roce 1994 v Káhiře, uznalo 179 světových vlád reprodukční práva za základní lidské právo a přijalo rezoluce zajišťující všeobecný přístup k celému spektru reprodukčních zdravotnických služeb včetně plánování rodičovství.

Erdogan

Whither Turkey?

Sinan Ülgen engages the views of Carl Bildt, Dani Rodrik, Marietje Schaake, and others on the future of one of the world’s most strategically important countries in the aftermath of July’s failed coup.

Tyto lhůty už však byly dávno uplynulé, když během 55. zasedání Valného shromáždění OSN v září 2000 schválili vedoucí představitelé 189 států MDG. A před i po vyhlášení MDG navíc světoví lídři přijali několik dalších závazků a rezolucí.

Kde se tedy dnes nacházíme?

Víme, že několik MDG již bylo splněno. Extrémní chudoba se od roku 2000 snížila o více než polovinu, zhruba na 22% v roce 2010 – což znamená, že téměř 700 milionů lidí se vymanilo z řad nejchudších obyvatel světa. Pozitivní výsledky vidíme i v boji proti HIV/AIDS, malárii a tuberkulóze. Miliardy lidí mají přístup ke kvalitnější pitné vodě a mnozí z nich získali také přístup ke kanalizaci (třebaže miliarda lidí se stále musí uchylovat k defekaci na otevřeném prostranství, která představuje významné zdravotní riziko).

K pokroku došlo i ve sféře rovnosti pohlaví. Děvčata a chlapci docházejí do škol ve stejném počtu a ženy o sobě dávají stále více slyšet v politické aréně.

Tento obrázek se však záhy zakaluje. Chronická podvýživa malých dětí se sice snížila, ale každé čtvrté dítě – podle Světové zdravotnické organizace je jich celkem 162 milionů – stále trpí zakrnělostí. Úmrtnost matek a dětí klesla o miliony případů, avšak stále si každoročně vyžádá životy statisíců žen a dětí.

Nadace OSN navíc uvádí, že 222 milionů žen stále nemá přístup k nejzákladnějším informacím, produktům a službám, které by jim umožnily rozhodnout se, kolik dětí budou mít, a načasovat svá těhotenství tak, aby si chránily zdraví, získaly vzdělání a zkvalitnily své životy. Ve stejné zprávě se konstatuje, že více než 300 000 dívek a žen ve věku 15-19 let zemře každý rok na komplikace v těhotenství, přičemž mnoho dalších se musí vyrovnávat s vysilující pracovní neschopností.

Loňská zpráva generálního tajemníka OSN s názvem „Důstojný život pro všechny“ vyzývá ke všeobecné agendě, která zajistí, že nikdo nezůstane opomenut. Miliony lidí – a zejména žen – už však opomenuty jsou. A protože světoví představitelé a jejich rozvojoví partneři opět nedokázali naplnit základní potřeby reprodukčního zdraví žen, bude dosažení konkrétního pokroku směrem k realizaci agendy trvale udržitelného rozvoje ještě obtížnější.

Výzvy samotné OSN k urychlení dynamiky na startu odpočítávání posledních 500 dní, které zbývají do vypršení lhůty pro splnění MDG, jen podtrhují skutečnost, že nerovnost, úmrtnost matek v důsledku porodu, absence všeobecného vzdělání a poškozování životního prostředí zůstávají i nadále vážnými problémy.

Abychom skutečně dosáhli změny – a to nejen pro ženy –, potřebujeme globální podporu přístupu k plánování rodičovství, zdravotní péči pro ženy a děti a podporu iniciativ za rozšíření jejich moci. Vzdělaná žena se o sebe dokáže lépe postarat, dělat informovaná rozhodnutí a zvětšovat svůj příspěvek společnosti. Opomíjíme-li ženy, opomíjíme i jejich komunity.

Nikdo nezpochybňuje, že rozvoj musí být otevřený a spravedlivý. Diplomatické rozpravě schází silný rámec, jenž by volal vlády a rozvojové partnery k zodpovědnosti za proměnu vzletných ideálů, jako jsou lidská práva – zejména právo na přístup k základním zdravotnickým a sociálním službám –, v praktická řešení.

V době, kdy se sepisuje agenda trvale udržitelného rozvoje pro období po roce 2015, musí vedoucí světoví představitelé a jejich rozvojoví partneři myslet dál než jen na vytyčení nových cílů, jež postupem času zapadnou, a přikročit k zavedení mechanismů, procesů a systémů zodpovědnosti, které zajistí, že jednou stanovené cíle skutečně splníme.

Support Project Syndicate’s mission

Project Syndicate needs your help to provide readers everywhere equal access to the ideas and debates shaping their lives.

Learn more

Musíme se rozloučit se současným nepsaným kodexem „nulové zodpovědnosti“ lídrů, kteří nedodržují vlastní závazky vůči mezinárodně dohodnutým cílům. Stručně řečeno musí naše vlády začít plnit, co slíbily. Bez silných mechanismů zodpovědnosti budou skoncování s preventabilními úmrtími matek a podpora trvale udržitelného a spravedlivého rozvoje nad naše síly i dnes, kdy vstupujeme do stále nebezpečnějších časů.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.