Nová agenda pro nové čínské vůdce?

STANFORD – Změny politického vedení obvykle signalizují změnu směru nebo změnu kontinuity. Pouhá vyhlídka takové změny obvykle oddaluje některá důležitá politická rozhodnutí a zmrazuje některé ekonomické aktivity, a to až do vyřešení s tím související nejistoty.

Desetiletý přechod na nové vedení v Číně, který vyvrcholil na 18. sjezdu Komunistické strany Číny, je toho ukázkovým příkladem. Někteří lidé sice pamatují dobu, kdy změna čínského vedení byla politickou a kulturní kuriozitou, která měla jen málo přímých hospodářských dopadů na velké světové mocnosti, avšak tyto časy jsou dávno pryč.

Čína je dnes druhou největší ekonomikou světa a navzdory nedávnému zpomalení na roční růst HDP ve výši 7% překonává všechny ostatní velké hráče. I nadále je životně důležitým montážním centrem globálního nabídkového řetězce u mnoha druhů zboží, jako jsou počítače a mobilní telefony, díky čemuž je mohou světoví spotřebitelé nakupovat za nižší ceny. To z Číny udělalo klíčového obchodního partnera Spojených států, většiny evropských zemí i mnoha dalších ekonomik, a navíc ji to postavilo do centra vnitroasijského obchodu a dynamiky nabídkových řetězců.

https://prosyn.org/d4JeKzUcs