Nová agenda pro nové čínské vůdce?

STANFORD – Změny politického vedení obvykle signalizují změnu směru nebo změnu kontinuity. Pouhá vyhlídka takové změny obvykle oddaluje některá důležitá politická rozhodnutí a zmrazuje některé ekonomické aktivity, a to až do vyřešení s tím související nejistoty.

Desetiletý přechod na nové vedení v Číně, který vyvrcholil na 18. sjezdu Komunistické strany Číny, je toho ukázkovým příkladem. Někteří lidé sice pamatují dobu, kdy změna čínského vedení byla politickou a kulturní kuriozitou, která měla jen málo přímých hospodářských dopadů na velké světové mocnosti, avšak tyto časy jsou dávno pryč.

Čína je dnes druhou největší ekonomikou světa a navzdory nedávnému zpomalení na roční růst HDP ve výši 7% překonává všechny ostatní velké hráče. I nadále je životně důležitým montážním centrem globálního nabídkového řetězce u mnoha druhů zboží, jako jsou počítače a mobilní telefony, díky čemuž je mohou světoví spotřebitelé nakupovat za nižší ceny. To z Číny udělalo klíčového obchodního partnera Spojených států, většiny evropských zemí i mnoha dalších ekonomik, a navíc ji to postavilo do centra vnitroasijského obchodu a dynamiky nabídkových řetězců.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/d4JeKzU/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.