0

Ženy a americká prezidentská kampaň

OLYMPIA, WASHINGTON – Dvěma letošními soupeři v amerických prezidentských volbách jsou sice Barack Obama a John McCain, ale kampani vévodí také dvě zcela odlišné ženy, Hillary Clintonová a Sarah Palinová. Mnozí pozorovatelé jsou dokonce přesvědčeni, že ženy rozhodnou o výsledku voleb. Takže abych parafrázovala Sigmunda Freuda: „Co vlastně Američanky chtějí?“

Až do 60. let minulého století bylo u amerických žen pravděpodobnější než u mužů, že podpoří republikány. V roce 1980 se objevil nový genderový rozdíl, neboť u žen bylo oproti mužům pravděpodobnější, že podpoří demokraty. Roku 1996 byla podpora žen pro Billa Clintona o 14 procentních bodů vyšší než u mužů a roku 2000 ženy upřednostnily Ala Gora oproti Georgi W. Bushovi o 12 bodů.

Od roku 1996 se však tato politická genderová propast zúžila na polovinu. Ženy přitahované zpět k republikánům jsou podle všeobecného mínění „matky ochranitelky“ – manželky a matky z předměstí, které se po teroristických útocích z 11. září 2001 začaly obávat o bezpečnost svých rodin. McCainova volba Palinové byla pokusem tyto matky zaujmout a posbírat hlasy žen zklamaných prohrou Clintonové.

Příklon k republikánům se od roku 2001 ve skutečnosti do velké míry týkal jen jižanských bělošek. Ve státě jako celku, jak uvádí politoložka Karen Kaufmannová, v roce 2000 hlasovalo pro Bushe 50% matek s dětmi a v roce 2004 toto číslo pokleslo na 49%. Avšak bělošky na jihu, u nichž bylo oproti bílým mužům v této části země mnohem pravděpodobnější, že v roce 1996 podpoří Clintona a v roce 2000 Ala Gora, měly v roce 2004 menší sklon než jižanští muži podpořit demokrata Johna Kerryho. V současnosti existuje ve voličských preferencích větší rozdíl mezi jižanskými běloškami a běloškami ve zbytku země než mezi muži a ženami.