Jak vyhrát mír

Nad budoucností Afghánistánu visí otazník, neboť jeho slabá národní vláda zápasí o udržení podpory a legitimity tváří v tvář šířícímu se povstání, warlordům, heroinovému trhu a zklamanému obyvatelstvu. Podél oblouku sahajícího od Afghánistánu po východní Afriku se dnes rozrůstá násilí v Iráku, Libanonu, Somálsku a dále až do súdánského regionu Dárfúr.

Politici, generálové, ba i diplomaté všude hovoří o vojenských strategiích a manévrech, ale všude je zapotřebí něčeho úplně jiného. Stabilita přijde, jedině až budou existovat ekonomické příležitosti a bobtnající generace mladých mužů místo snahy hledat štěstí ve válce najde zaměstnání a uživí rodiny.

Znovu a znovu jsme svědky toho, že zahraniční armáda, ať NATO v Afghánistánu, americká armáda v Iráku, izraelská v okupované Palestině či etiopská v Somálsku, může sice zvítězit v určité bitvě, ba dokonce vyhrát válku, ale nikdy nezajistí mír. Mír tkví v důstojnosti a naději do budoucnosti. Vojenská okupace podlamuje důstojnost a zoufalá chudoba a ekonomický chaos podkopávají naději. Míru lze dosáhnout jedině stažením zahraničních vojsk a zajištěním pracovních míst, produktivních farem a továren, turismu, zdravotní péče a škol. Bez nich se vojenské vítězství a okupace rychle mění v trosky.

We hope you're enjoying Project Syndicate.

To continue reading, subscribe now.

Subscribe

Get unlimited access to PS premium content, including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, On Point, the Big Picture, the PS Archive, and our annual year-ahead magazine.

http://prosyn.org/xlmxY4J/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.