Jak vyhrát mír

Nad budoucností Afghánistánu visí otazník, neboť jeho slabá národní vláda zápasí o udržení podpory a legitimity tváří v tvář šířícímu se povstání, warlordům, heroinovému trhu a zklamanému obyvatelstvu. Podél oblouku sahajícího od Afghánistánu po východní Afriku se dnes rozrůstá násilí v Iráku, Libanonu, Somálsku a dále až do súdánského regionu Dárfúr.

Politici, generálové, ba i diplomaté všude hovoří o vojenských strategiích a manévrech, ale všude je zapotřebí něčeho úplně jiného. Stabilita přijde, jedině až budou existovat ekonomické příležitosti a bobtnající generace mladých mužů místo snahy hledat štěstí ve válce najde zaměstnání a uživí rodiny.

Znovu a znovu jsme svědky toho, že zahraniční armáda, ať NATO v Afghánistánu, americká armáda v Iráku, izraelská v okupované Palestině či etiopská v Somálsku, může sice zvítězit v určité bitvě, ba dokonce vyhrát válku, ale nikdy nezajistí mír. Mír tkví v důstojnosti a naději do budoucnosti. Vojenská okupace podlamuje důstojnost a zoufalá chudoba a ekonomický chaos podkopávají naději. Míru lze dosáhnout jedině stažením zahraničních vojsk a zajištěním pracovních míst, produktivních farem a továren, turismu, zdravotní péče a škol. Bez nich se vojenské vítězství a okupace rychle mění v trosky.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/xlmxY4J/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.