0

Jak zvítězit ve hře o důvěru

NEW HAVEN – 2.�dubna se na summitu v�Londýně sejde skupina G-20, aby prodiskutovala věc, o níž lze doufat, že se stane mezinárodně koordinovaným plánem na řešení světové hospodářské krize. Může ale takový plán skutečně účinkovat?

Základním problémem je samozřejmě důvěra. Lidé všude na světě, spotřebitelé i investoři, ruší své výdajové plány, protože se světová ekonomika právě teď zdá velice riziková. Totéž se přihodilo během Velké hospodářské krize 30.�let 20.�století. Tehdejší pozorovatel Winthrop Case celou věc v�roce 1938 vysvětlil: ekonomické oživení závisí „na ochotě individuálních i firemních zákazníků realizovat nákupy, které neodvratně svazují jejich prostředky na značně dlouhou dobu. U jedince to předpokládá důvěru v�zaměstnání a nakonec to úplně stejnou měrou odráží i důvěru lídrů v�branži.“ Důvěra se bohužel nevrátila, dokud depresi neukončila druhá světová válka.

Mají-li čelní představitelé shromáždění v�Londýně uspět tam, kde vlády ve 30. letech 20. století pohořely, budou se muset zavázat k�fiskálnímu cíli, který bude dostačovat na obnovení plné zaměstnanosti za normálních úvěrových podmínek. Dále se musí zavázat také k�jistému úvěrovému cíli, který vrátí do normálu půjčování. Lidé nebudou utrácet jako obvykle, nebudou-li mít jak práci, tak běžný přístup k�úvěru. Během Velké hospodářské krize nebyly takové cíle použity v�dostatečně velkém měřítku, takže pouze vyvolávaly beznaděj veřejnosti ohledně toho, zda stimulační politiky vůbec někdy zaberou.

Summit G-20 by se také měl stát příležitostí k�potvrzení některých základních principů. Důvěra se nebuduje čistě na základě útrat či půjčování. Lidé musí být přesvědčeni, že tyto peníze představují něco trvalejšího než jen stimulační opatření, která mohou v�posledku skončit neúspěchem. Koneckonců Velká hospodářská krize neskončila jednoduše kvůli rozsáhlým stimulům výdajům souvisejícím s�válkou. Proč by druhá světová válka měla vyvolat důvěru v�budoucnost?