HONGKONG – Třetí plenární zasedání 18. ústředního výboru Komunistické strany Číny vyhlásilo 12. listopadu zásadní obrat k tržně orientovaným politikám: liberalizaci úrokových sazeb a měny, reformu bank a státních podniků, jasnější vlastnictví půdy pro obyvatele venkova a lepší úděl pro migranty do měst.
Za tímto zásadním rozhodnutím stála potenciální krize. Úspěch Číny se doposud opíral o levný vývoz založený na laciné pracovní síle, infrastruktuře budované státními podniky s nízkonákladovým bankovním financováním a veřejných rozpočtech financovaných prodejem půdy. Jenže pracovní síla už není levná, výstavbu silnic spojujících významné metropole vystřídalo budování rozsáhlých nákupních center v malých městech a prodej půdy založený na změnách územních plánů dosahuje jak ekonomických limitů, tak mezí tolerance lidí z venkova.
V současnosti hrozí, že laciné peníze s omezenými investičními způsoby využití vyvolají realitní bubliny a vznik nevyužitých průmyslových kapacit. Bez zásadní změny se Čína bude potýkat s pomalejším hospodářským růstem, nedostatečnou tvorbou pracovních míst a inovací a s nafukujícími se bublinami.
HONGKONG – Třetí plenární zasedání 18. ústředního výboru Komunistické strany Číny vyhlásilo 12. listopadu zásadní obrat k tržně orientovaným politikám: liberalizaci úrokových sazeb a měny, reformu bank a státních podniků, jasnější vlastnictví půdy pro obyvatele venkova a lepší úděl pro migranty do měst.
Za tímto zásadním rozhodnutím stála potenciální krize. Úspěch Číny se doposud opíral o levný vývoz založený na laciné pracovní síle, infrastruktuře budované státními podniky s nízkonákladovým bankovním financováním a veřejných rozpočtech financovaných prodejem půdy. Jenže pracovní síla už není levná, výstavbu silnic spojujících významné metropole vystřídalo budování rozsáhlých nákupních center v malých městech a prodej půdy založený na změnách územních plánů dosahuje jak ekonomických limitů, tak mezí tolerance lidí z venkova.
V současnosti hrozí, že laciné peníze s omezenými investičními způsoby využití vyvolají realitní bubliny a vznik nevyužitých průmyslových kapacit. Bez zásadní změny se Čína bude potýkat s pomalejším hospodářským růstem, nedostatečnou tvorbou pracovních míst a inovací a s nafukujícími se bublinami.