Reakce na volání Ameriky po demokracii na Středním východě byly přinejlepším vlažné. Arabské vlády pociťují dopal vůči prezidentu Georgi W. Bushovi, zejména proto, že svou iniciativu vyhlásil po minimu konzultací v regionu. Ve snaze předejít americkému zásahu se Egypt loni v květnu na summitu Arabské ligy postavil za protinávrh, Alexandrijskou deklaraci; následovalo nedávné prohlášení prezidenta Husního Mubaraka, že opozičním kandidátům umožní utkat se s ním o post prezidenta. Jde jen o další zdržovací taktiku, nebo o příležitost ke skutečné reformě?
Jedno je dnes jasné: nedávné volby v Iráku a Palestině společně s rozrůstajícími se protesty proti pokřivujícímu vlivu Sýrie na libanonskou demokracii oživily v Egyptě debatu o politické reformě. Představitelé opozice tvrdí, že země je nucena se reformovat, nemá-li jí být reforma vnucena ze zahraničí.
Ještě dále zašel generální ředitel jedněch novin, který prohlásil, že zdržování politické a ústavní reformy – jako by šlo o dar občanům, nikoliv o jejich právo –, by přivolalo vnější zásah do domácích záležitostí Egypta. Arabská demokracie se podle něj stala ve Spojených státech vnitřní záležitostí, takže pro americké prezidenty bude těžké zametat pod koberec zneužívání přátelských arabských režimů, jak to dělali v minulosti.
Reakce na volání Ameriky po demokracii na Středním východě byly přinejlepším vlažné. Arabské vlády pociťují dopal vůči prezidentu Georgi W. Bushovi, zejména proto, že svou iniciativu vyhlásil po minimu konzultací v regionu. Ve snaze předejít americkému zásahu se Egypt loni v květnu na summitu Arabské ligy postavil za protinávrh, Alexandrijskou deklaraci; následovalo nedávné prohlášení prezidenta Husního Mubaraka, že opozičním kandidátům umožní utkat se s ním o post prezidenta. Jde jen o další zdržovací taktiku, nebo o příležitost ke skutečné reformě?
Jedno je dnes jasné: nedávné volby v Iráku a Palestině společně s rozrůstajícími se protesty proti pokřivujícímu vlivu Sýrie na libanonskou demokracii oživily v Egyptě debatu o politické reformě. Představitelé opozice tvrdí, že země je nucena se reformovat, nemá-li jí být reforma vnucena ze zahraničí.
Ještě dále zašel generální ředitel jedněch novin, který prohlásil, že zdržování politické a ústavní reformy – jako by šlo o dar občanům, nikoliv o jejich právo –, by přivolalo vnější zásah do domácích záležitostí Egypta. Arabská demokracie se podle něj stala ve Spojených státech vnitřní záležitostí, takže pro americké prezidenty bude těžké zametat pod koberec zneužívání přátelských arabských režimů, jak to dělali v minulosti.