Potlačí irácká válka globalizaci?

Kvůli neschopnosti domluvit se na postupu vůči Iráku se na OSN a NATO všeobecně pohlíží jako na organizace podlomené, ne-li rozvrácené. Naruší nyní tyto praskliny v mezinárodním politickém uspořádání světovou ekonomickou architekturu a společně s ní i globalizaci?

Uzavírat mezinárodní hospodářské smlouvy nikdy nebylo snadné. Dosáhnout shody mezi 145 členy Světové obchodní organizace, kde jediný rozpor může vyvolat úplné pozdvižení, bylo složité i před tím, než se světové vlády rozdělily do proamerických a protiamerických táborů. Je pravda, že už dlouho před nejednotností ve věci Iráku multilaterální obchodní smlouvy ustupovaly do pozadí před bilaterálními dohodami, například mezi EU a různými rozvojovými zeměmi.

Problém jde samozřejmě hlouběji a stíny nepadly na vše, co se týká globalizace. V několika evropských zemích (zejména v Německu) se například uvolnilo řízení přistěhovalectví, a to kvůli úbytku populace a nedostatkům ve vzdělávání. Ekonomicky slabá období jsou ale ojediněle momentem, kdy vlády předkládají chrabré mezinárodní hospodářské návrhy.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles from our archive every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/5lcmidN/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.