0

Přežije Olmert?

Poté, co Izrael nedokázal loni v létě přesvědčivě zvítězit nad Hizballáhem v jižním Libanonu, donutil tlak veřejnosti vládu premiéra Ehuda Olmerta jmenovat komisi, která by prošetřila příčiny tohoto překvapivého selhání. Jak mohla malá ozbrojená skupina čítající méně než několik tisíc bojovníků přežít útok nejhrozivější vojenské mašinerie na Blízkém východě?

Komise vedená bývalým soudcem Nejvyššího soudu Elijahu Winogradem právě zveřejnila svou prozatímní zprávu. Její kritika Olmerta, ministra obrany Amira Perece a náčelníka generálního štábu Dana Haluce – nastíněná v podrobném a pečlivém stosedmnáctistránkovém hodnocení – je tvrdá, ale nikoliv překvapivá. Winogradova komise formulovala to, co si již myslí většina Izraelců: totiž že Olmert s Perecem postrádali vojenské, bezpečnostní a politické zkušenosti, aby mohli konfrontovat teroristickou organizaci, která prováděla výpady na izraelské území, zabila řadu vojáků, další dva unesla a poté během více než měsíce odpálila tisíce raket na civilní cíle.

Nezkušenost premiéra a ministra obrany skutečně nemají v dějinách Izraele obdoby. Olmert, jenž nastoupil na místo Ariela Šarona jako vůdce nové strany Kadima, byl pokládán za schopného, leč nevýrazného parlamentáře – a později starosty Jeruzaléma –, který byl znám spíše pro svůj polemický styl než pro politickou velikost či váhu.

Pro většinu Izraelců – včetně těch, kteří pro něj po stažení z Gazy hlasovali jakožto pro nositele Šaronova odkazu – tak Olmert zůstal premiérem, jenž se k moci dostal náhodou. Podobně i Perec, dogmatický, ale efektivní odborář, překvapil všechny, když se ve stranických primárkách dostal do čela Strany práce a poté dal přednost resortu obrany před financemi.