0

Vrátí se marnotratný syn NATO?

PAŘÍŽ – Jen málokterá státní návštěva přináší trvalé výsledky. Právě ukončená cesta Nicolase Sarkozyho do Washingtonu může být výjimkou, poněvadž francouzský prezident možná připravuje věnovat NATO k jejímu 60. výročí na jaře roku 2009 vysoce ceněný dárek: návrat Francie do integrované vojenské struktury NATO, z níž ji Charles de Gaulle v roce 1966 vyčlenil.

Při zpětném pohledu se de Gaulleovo rozhodnutí ukázalo jako mnohem škodlivější pro Francii než pro alianci. Stažením se z integrovaného vojenského velení NATO se Francie vyřadila z politického rozhodování uvnitř aliance, a stala se tak ekvivalentem „harki“ – místních vojáků, kteří během alžírské války sloužili ve francouzské armádě: byli to dobří vojáci, ale za svou službu nedostávali prakticky žádnou odměnu.

Nakolik realistická je možnost francouzského návratu do vojenské stáje NATO? Z historického hlediska se to ve vztahu Francie/NATO na obou stranách jen hemží nezdařenými kroky a faux pas , přičemž posledním z nich byl neúspěšný pokus Jacquese Chiraka vyspravit francouzské vztahy s NATO po svém nástupu k moci v roce 1995. Ani tentokrát není úspěch zaručen, ale šance je dnes mnohem vyšší, protože se změnila Francie, Spojené státy i svět.

Tak pro začátek dnes mají USA v Elysejském paláci skutečného přítele a spojence. Hovořit o Sarkozym jako o náhražce za Tonyho Blaira v Evropě by bylo předčasné – a vzhledem k Blairově neschopnosti mít na americkou politiku významný vliv také neužitečné. Sarkozy však dychtivě touží proměnit vztahy Francie s aliancí a má pro to i strategii. Francouzská armáda navíc takový krok podporuje a proti se staví jen malý segment ministerstva zahraničí.