2

Přiměje nás bláhovost vlád počítat s kybernetickou krizí?

CAMBRIDGE – Když udeřila finanční krize roku 2008, mnozí šokovaní kritici se ptali, proč si trhy, regulátoři a finanční experti nevšimli, že se blíží. Tutéž otázku by si dnes člověk mohl klást ve vztahu ke zranitelnosti globální ekonomiky kybernetickými útoky. Paralely mezi finančními krizemi a hrozbou kybernetických kolapsů skutečně bijí do očí.

Přestože největší kyberhrozba přichází od zlovolných států se schopností vyvíjet mimořádně důmyslné počítačové viry, rizika představují i anarchističtí hackeři a teroristi anebo i jen chyby v počítačích znásobené živelní katastrofou.

Velké znepokojení dalo najevo už několik bezpečnostních expertů, naposledy Jonathan Evans, ředitel britské bezpečnostní služby (MI5). Celkově vzato je však jen hrstka lídrů ochotná ve jménu tak beztvaré hrozby výrazněji sáhnout na růst v sektoru technologií či internetu. Namísto toho raději zřizují relativně neškodné pracovní skupiny a operační jednotky.

Závislost moderních ekonomik na rozsáhlých počítačových systémech je nesmírná. Představme si však, že jednoho dne bude z provozu vyřazena celá řada klíčových komunikačních satelitů nebo že dojde k vymazání databází významných finančních systémů.