PEKING – Budoucí knihy o historii se v otázce, komu dát současnou světovou finanční a hospodářskou krizi za vinu, budou v závislosti na místě vzniku klonit k jednomu ze dvou přístupů.
První z nich připíše vinu laxní regulaci, vstřícné měnové politice a nedostatečným úsporám ve Spojených státech. Druhý, už teď prosazovaný bývalými i současnými americkými činiteli, jako jsou Alan Greenspan a Ben Bernanke, obviní nesmírné zásoby likvidity vytvořené silně spořivými zeměmi ve východní Asii a na Středním východě. Veškerá tato likvidita, bude se tvrdit, musela někam putovat. Její logickou destinací byla země s nejhlubšími finančními trhy, totiž USA, kde vyzdvihla ceny aktiv do neudržitelných výšin.
Povšimněte si jedné věci, na které se oba tábory shodnou: tím, že Američanům umožnila žít si nad poměry, sehrála v této krizi globální klíčovou roli nevyváženost úspor – jejich nízká míra v USA a vysoká míra v Číně a na dalších rozvíjejících se trzích. Finančníky toužící vydělat na hojnosti prostředků pobídla, aby je využívali spekulativněji. Jestliže v této věci existuje nějaký konsenzus, pak spočívá v tom, že bublině a zhroucení nelze porozumět bez zohlednění úlohy globálních nevyvážeností.
PEKING – Budoucí knihy o historii se v otázce, komu dát současnou světovou finanční a hospodářskou krizi za vinu, budou v závislosti na místě vzniku klonit k jednomu ze dvou přístupů.
První z nich připíše vinu laxní regulaci, vstřícné měnové politice a nedostatečným úsporám ve Spojených státech. Druhý, už teď prosazovaný bývalými i současnými americkými činiteli, jako jsou Alan Greenspan a Ben Bernanke, obviní nesmírné zásoby likvidity vytvořené silně spořivými zeměmi ve východní Asii a na Středním východě. Veškerá tato likvidita, bude se tvrdit, musela někam putovat. Její logickou destinací byla země s nejhlubšími finančními trhy, totiž USA, kde vyzdvihla ceny aktiv do neudržitelných výšin.
Povšimněte si jedné věci, na které se oba tábory shodnou: tím, že Američanům umožnila žít si nad poměry, sehrála v této krizi globální klíčovou roli nevyváženost úspor – jejich nízká míra v USA a vysoká míra v Číně a na dalších rozvíjejících se trzích. Finančníky toužící vydělat na hojnosti prostředků pobídla, aby je využívali spekulativněji. Jestliže v této věci existuje nějaký konsenzus, pak spočívá v tom, že bublině a zhroucení nelze porozumět bez zohlednění úlohy globálních nevyvážeností.